str. 123
pomalu dělati, máchati se dlouho ve vodě. Čalo, čelo; čampulík, druh dětské hry (na rovnou louku zarazí se kámen, v oblouku k němu na určitých stanoviskách hoši házejí holí do kusu tvrdého dřeva, který pastejř, t. j. přespočetný hoch na kámen postavil. Napálí-li poslední hráč dobře čampulíka, musí pastejř z daleka jej přinésti, a kluci zatím seberou hole, každý na své místo přiběhne. Opozdí-li se který, nebo posledák netreií, zaujme pastýř nejlepší (první) místo a opozděnee stane se pastejřem), čamule, vlasový drdol (účes); čárka, čáka — má čárku, t. j. naději: čečatý, ehocholatý; čečka, čočka; čer-vavý, červivý; červíšfata, na díly rozházené seno, jetel či Otava; čuch, čich; čura, dobytek vepřový. Děroušek, dědoušek ; dejně, denně; dítě, druh pečiva; dlána, blána (lýko); dočpělý, dospělý n. př. peří na huse; dokyď, dokud; drchanka, též hrušenka, sláma ku stlaní; drndati. popobíhati. Eště, ještě; esli, jestli. Fal-dovky či sokolky, vysoké boty. Hachle, vochle, hachlovati; halenka, kabátec ženský; hej-čiti, hejčka, kolíbati, kolébka (obyčejně kus plachty zavěšené na kruzích ve stropě nad manželskou postelí); hejdrčí, posměšný název účesu- i pokrývky na hlavu; hekal, vzdych alek; hlejbka, hloubka, hly-boký; hloupatý, hloupý; hně-lička, měkká hruška; houliti se, špatně-li se něco kouše, jí horumpádem, horempádem; hříbeeí, chřípěcí; hřibet, řibet, hřbet. Chamtolina, chamraď, na př. drobná chasa, špatné obilí; chčasný, šťastný; chčasně, šťastně i časně ráno; chceští, štěstí; chrásty, svrab; chrůna, nemoc vepřov. dobytka; chtří-leli, stříleti; chůj, chvoj; chum-tati, zmačkati, nezchumtei si
Valašský gazda ve všedním obleku.
|
|