Koleda vedle tohoto versu měla i svou repeticio, jež však není v našem zápise celá.

Noly této koledy mají tvar velmi zvláštní, neobvyklý, jež prozrazují písařskou ruku velmi osobitou. Písař ten žil na konci 15. století. Vedle této koledy zachoval se nám zápis jeho rukou psaný v zpěvníku Vyšehradském, a sice na samém konci jeho (»Victimae paschalj laudes«). Zpěvník sám je starší, asi z polovice 15. století, některé části jsou ještě starší. Jest to sborník zpěvů husitských, různou rukou psaných. Podáváme tu z něho některé příspěvky o tehdejším koledování

Rukopis Vyšehradský fol. 63a má též koledu »More festi querimus« (viz ji v 2. čísle t. ročníku), ale se zajímavou změnou v nápěvu :

Tento nápěv jest jen druhá polovice (s malými změnami) celého nápěvu, jejž jsme podali z husitského kancionálu Jisté b-n i c k é h o. První polovice (versus) odpadla, text se zpívá všechen podle druhé části (repeticio), takže v jedné sloce se nápěv vždy opakuje. Co jsme řekli o upravování nápěvů, potvrzuje se velmi dobře tímto rukopisem. Byl-li zpěvák slabý v latině, dopadla deklamaee tak hrozně, jako v tomto zápisu od slov »quem et benedicimus«. Text v tomto rukopise má jen 4 sloky.

V témž rukopise (fol. 63a) nalezli jsme často citovanou koledu o sv. Martině, již vydali z rukopisu univ. knihovny VIII. F 13 Tomek