těchto výrazných variací nápěvných. Z nich klíčí i motivy v písni národní a jejich tajné kouzlo pravdivosti.

Kdybychom ve vývoji mluvy chtěli jakési stupně vymezovati, zastaviti se na př. když »nemluvně« k životu se hlásí samohláskami, když dítě začíná si tvořit druhou souhlásku, když nápěvek slova jest jeho jediným bližším určením, jeho vlastním výrokem, tož jistě stojíme na významném stupni, jestliže mimo variaci nápěvu i nové obarvení konce jeho