hrdelního z prvé polovice XVIII. století, v němž zaznamenány následující případy vykonaných »mistrem ostrého meče,« rozsudků právních : 1706, 16. října. »Jiřík Lukšovic pacholek, pro páchání skutku in puncto bestia-litatis s klisnou, na popravním místě dřív podpálení hranice k sloupu jsouc přikován, škrcen dotud, dokavadž smyslů nepozbyl, potom i s klisnou na hranici uvržen a spálen.« — 1707, 6. května. »Anna Malá z Nymburka pro podvody, krádeže a cizoložství skrz mistra ostrého meče na popravní místo jsouc vyvedena, mečem strestána a zahrabána.« — 1710, 31. ledna. »Jiřík Soudek pro své přečinění za živa zhůry dolu kolem lámaný do něho vpleten a vzhůru do povětří vyzdvižen jest.« — 1713, 11. května. »Jiří Voják, cikán, pro potulování na hrdle trestán a Dorotě, kuběně jeho, levé ucho uřezáno, na spravedlnost přibito, okolo ní metlami mrskána a z tohoto království Českého vypověděna.« — 1720, 24. prosince. »Abrahamovi a Šalamounovi židům pro ukradení dvou volků na těle znamení littera R jakožto relegirovaným od mistra popravního jim vysekáno na rynku u planýře, nad to pak oni z zemí JMG a Král. na věčnost vypověděni.« — 1724, 18. února. »Terezce, cikánce, pro potulování levé ucho uříznuto, na spravedlnost přibito, okolo ní metlami mrskána a z království Českého vypověděna.« — 1725, 17. července. Maxů, cikánku, potkal týž osud. — 1740, 11. března. »Jan Šašek, který nevěstu svou Dorotu Musilovou do studnice pivovarné v Gejkovicích shodil, na hrdle mečem trestán, ruka uťatá na kůl přibita a hlava na špic nastrčena a do povětří vyzdvižena jest byla«.

Divišovští kata svého neměli; jezdili pro něho do Kouřima nebo do Zásmuk a v každém případě v knize smol.né zaznamenali útraty s exekucí spojené. V posléze uvedeném případě z r. 1740 takto: »Alimentací od 19. Oct. do 11. Mart. za 145 dní po 4 kr. denně 9 zl. 40 kr. Písaři městskému od 18 archů dle Josefínské instrukcí po 12 kr. přišlo 3 zl. 36 kr. Rychtářům od přijetí a propuštění z arrestu dle instrukcí 2 zl. 10 kr. Když se pro mistra popravního jelo, na cestu 1 zl. 10 kr. Formanu na 4 koně 24 kr. Na outratu mistru popravnímu sem i tam 2 zl. Od udělání dubového kolu, špalku a palice kolářům dáno 1 zl. 15 kr. Za železo, vocel k tomu kolu a od okování dáno kovářům 1 zl. 21 kr. Za sekeru a reje k té práci 27 kr. Za plátno na spodky a od díla 16 kr. Za Ya žejdlíku vína pro posilnění 4 kr. Poslům k slavné appellací 3 zl. 15 kr. Za svíčky do šatlavy 39 kr. Mistru popravnímu dle instrukcí od meče 6 zl., od utětí ruky 1 zl. 12 kr. Poslu právnímu 2 zl. 20 kr. Pacholkům mistra popravního 35 kr. Summa 36 zl. 34 kr.«

Na podzim roku 1755 shodil vítr patrně již chatrnou šibenici Divi-šovskou. Purkmistr a konšelé obrátili se k appellací s dotazem, jak by se zachovati měli. Odpověď, která se jim dostala, zachovaná v archive městském v originále zní takto: »Opatrní přátelé milí. Davše sobě žádost Vaši, jak byste se strany Vaší skrze velké povětří padlé šibenice zachovati měli, s dostatkem přednésti si, uznavše my, že Vám strany vystavení té padlé šibenice se prosebně sem ucházeti svobodno stojí, pročež Vy se jak zachovati a budoucně v takové případlnosti vždy sem prosebně se