zachovej nám peněz naších. 0 ty černej kuse, tobě je dávám do moci.« Šel sedlák a přines po druhý vopálku peněz a zas vysypal. Mezitím ca sedlák vodešel, po třetí, slez Martin a nasypal si jich do bot a vylez zas na vodr. I přihnal se sedlák po třetí, zas s plnou vopálkou a říkal opět: »O ty černej kuse, zachovej mně ty peníze, aby je žadnej nedostal, dokud by je s třema černejma kozlíkama před východem slunce nevyvoral.« Dyž. sedlák ty slova říkal, vznášel se mu černej pták nad hlavou a volal: »Pane, což ty peníze v botách taky?« Sedlák nesrozuměl, co to má znamenat, i šel se podívat do sednice do svejch bot, ale nebylo tam nic. Dyž přišel do stodoly a pták pořád to samý volal, rozlobil se a řek: >Co tě čert bere, dyť už sem se do svejch bot díval.« Zakopal peníze, utlouk ztuha mlat a vodešel. Martin slez dolu a šel do maštale, kde už na něj František čekal, aby mu pověděl, co pan farář kázal, dyby se ho sedlák ptal, aby věděl, co mluvit. Sedlák se za krátkej oas rostonal a umřel. I radovali se z toho, že v brzku peníze si dobydou. Martin si vobstaral tři černý-kozlíky, zapřah je a poslal Františka vorat do stodoly. Dyž František zacel vorat, ztrh se vítr a zdálo se mu, že je celá stodola pod vohněm i úlek se a přestal vorat a byla stodola zase jako dříve i vodešel a prosil Martina, aby von voral. Martin zacel vorat, ač byl dost velkej vítr při tom, nedbal a jen v penězích voral. Dyž peníze František dostal, dal se do stavby, aby měl stavení podle svý libosti. Prostavěl peníze všecky a Martinov dali vejpověď. Dyž vodcházel Martin, promluvil žalostně: »Tak se svět vodplácí.«

Žehnání vody pro ouřk buď člověku anebo dobytku všelijakému. >Ve jméno Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého počínám dělati vodičku tomuto člověku (hovadu) pro ouřky vyteklou, muž fousatej, žena vlasatá, panna prsnatá, mládenec holobrádek. Dejž Pane Ježíši Kriste skrzfe koho ty ouřky vyšly aby zas do něj vešly; k tomu mi dopomáhej« atd. Ato-říkej třikráte a vždycky Otčenáš a Zdrávas Maria a na posled Věřím Pána Boha. Hoď sůl po uhlí, až třikrát uhlí zasyčí. »Dej Pán Bůh dobrej den vodo, vodičko, Pana Krista křtítelníčko; já tě křtím ve jméno . . ., abys mně byl spomocníkem mému dobytečku, k mému užitečku, k tomuž. mně dopomáhej Bůh.«

Slejvání třilí člověku: »Ve jménu Pána Ježíše Krista budu slekovati, napravovati, ne sám svou mocí, než s Pánem Ježíšem, s Panenkou Marií s pomocí. Střílí, střílí, hned jděte na hory, naiesy; jsou tam tři studnice; v jedné máte víno, v druhý máte pivo a v třetí máte mlíko. Tam jezte, píte, hodujte; tomuto tělu, těmto oudům, tyto levý pokoj dejte. Jsteli z větru, jděte do větru, jsteli z ouřku, jděte do ouřku, jsteli z vody,