ve druhé polovici věku XVI. a ve stol. XVII., svědčí několik ještě vydání s názvy >S. Peters Gespräch, ein sehr lustig Colloquium« atd.*)

Při rýmování Konráda Hosa o zkáze světa byla tedy otiskována r. 1560 a v dalších vydáních skladba, obsahem příbuzná, rozmlouvání sv. Petra s Kristem o zkaženém světě. Původcem jejím, aspoň v zachované této podobě, nemohl býti K. Hase, poněvadž látka v obou rýmováních je naprosto různě zpracována. Byla by shoda v jednotlivostech, neb aspoň podobné výjevy. Jsou některé narážky společné (stesk, že se synkové selští derou do řemesla; o nespravedlivosti práva k chudým; o podvodech kramářských). Tyto shody možná vyložiti společným čerpáním příslušných míst z Brantova Narrenschifu. Neznámý skladatel Rozmlouvání patrně znal a užil obou satyrických skladeb starších, Brantovy i Hasovy (Ursach, wodurch alle hendell . . .). Chtěje kárati satyrou vrstevníky, napodobil Branta i Hosa, přebíral jejich stesky a výčitky s obměnami do svého rýmování. Rozmlouvání Petrovo shoduje se také v ledačem s rýmováním Hans Sachse a patrně i odtud skladatel čerpal po r. 1559.

Hans Sachs obíral se několikráte látkou podobnou, steskem svatého Petra na hříšnost světa tehdejšího, v básni (r. 1546), v úpravě hovoru**) sv. Petra s Kristem (r. 1551) s názvem: Ein gesprech zwischen S. Peter und dem Herren, von der jetzigen weit lauff, ve hře ***) divadelní (r. 1554). Tendence těchto Sachsových skladeb liší se od tendence Rozmlouvání sv. Petra, jak dokazuje podrobně Malthias v uvedené studii. Za to však podobá se Rozmlouvání žertovné skladbě H. Sachsově »S. Peter mit der geiss« (r. 1557), s kterou jest Rozmlouvání otištěno v uvedeném vydání. Vysvítá z dalšího srovnávání obou textů, že Rozmlouvání bylo složeno r. 1559 a že skladatel znal Hans Sachse.

Šlo tu při prvních vydáních Rozmlouvání o knihkupecký výnosný podnik, vysvětlitelný v dobách, kdy majetek literární se nehájil a nikdo se o autora nestaral. Obsah bavil, knížka vydávala se znova a znova. První vydání Rozmluvy od anonyma otiskována jsou se zaručenou skladbou Konráda Hasa, obsahem (zkáza světa) podobnou. Knihtiskař také výslovně K. Hase nejmenuje. Hasovo jméno uvedeno jest teprve při druhém rýmování (Item ein schöner sprach . . . durch Conrad Hasen). Odtud ti, kteří se starali o jméno spisovatelovo, pokládali K. Hase také za autora prvního rýmování, Rozmlouvání sv. Petra. Rovněž ostatní rýmovačky, otiskované společně v dalších vydáních s Rozmlouváním (Peter mit der Geiss, S. Peter und der Mönch od Burkarda Waldise), měly společnou osobu dějovou, sv. Petra i satyrický obsah poněkud příbuzný. Bylo pak jméno Hasovo ztotožňováno se skladatelem všech těchto a podobných skladeb.

Rozmlouvání Petra s Kristem, vydané r. 1559, nemohlo býti složeno (soudíc i podle časových narážek) od K. Hase, poněvadž tenkráte