str. 237
c) Když katolíci nabyli nad evangelíky vrchu, nechali kalichy na střechách. Kalich byl jim varovným znamením, aby se tomu domu zdaleka vyhýbali a od pravé víry své neustupovali. — Potopené zvony: Od Habrů směrem zsz. ve vzdálenosti 4 km. je dvůr Radoňov (Radimov). U dvora je starobylý kostelík sv. Bartoloměje. Když obec Ghrtnická jej vystavěla, dala do něho krásný veliký zvon. Ale do rána zmizel a ocitl se na panské louce u studánky, které říkají dnes bezedná. Dali jej tedy zase na věž, ale ráno byl opět u studánky. Pověsili jej po třetí, a třetího dne ráno nebyl ani na věži, ani u studánky. Hledali, hledali, až uzřeli jej na dně studánky. Vzali řetězy, bidla, háky a kotvice a jali se zvon vytahovati. Již ho zachytili kotvicí a táhli. Když jej dostali až ku kraji, zazvonil a spadl opět do studánky; propadl se však tak hluboko, že ho více nedostali. Dali tedy na věž zvonek malý, který tam je dosud. Po dlouhých letech prala v'»bezedné« studánce jistá žena z Ghrtnice len (prádlo). Pojednou jí uvízlo na něčem přadeno. Žena táhla vší silou, a když nemohla přadeno odtrhnouti, zaklela: »Kerej čert mně na tom visí!< V tom zazvučel zvon a propadl se do hlubiny. Od té doby ho nikdo neviděl. Studánce říkají »bezedná«, ježto prý nelze se dopátrati dna.
učitel měšťanské školy. Otakar Svoboda
* Domažlická jídla. »Toč«, denní strava chudších obyvatelů vesnic a městeček při hranicích bavorských, hlavně v krajinách poněmčelých. Slouží za snídaní, oběd, svačinu i večeři. Připravuje se takto: 2/3 oloupaných syrových a Y3 vařených brambor se ustrouhá, k tomu se přidá trochu tvarohu neb kyselého mléka a do těsta toho, náležitě osoleného se obyčejně dá sušené ovoce. Tak zpracované těsto se vypeče na vy-maštěném pekáči. Podobné jídlo a rovněž velice v krajinách zmíněných rozšířené jsou »chlupaté knedlíky«; těsto jako u »toče«, ale vždy bez ovoce, se dá vařit. — Bacán. Těsto stejné, jako při lívancích, se dá trochu skynout. Na to přidají se k tomu asi dva syrové, ustrouhané, prolezené zemáky, a to vše musí zase chvíli kynout. Těsto to pak na vy-maštěném pekáči se dá do trouby do růžová upéci. — Mochura. Těsto jako při koláčích, rozválí se v dosti silnou placku, dá se na plech a se všech čtyř stran se trochu přehnou kraje těsta. Jedna polovina vyplní se povidly s rozkrájenými mandlemi a druhá tvarohem s rozinkami; přehnuté kraje se pomažou vajíčkem nebo máslem. To se dá do trouby. Rozpíček. Polovic žitného vyrážku a polovic bílé pšeničné mouky, trochu kvasnic, vajíčko, koření, zázvor a květ, s mlékem se to zadělá, a když těsto to skyne, udělají se z něho velké vdolky, jež se dají do trouby. Ph. St. Gustav Svoboda.
* Dětské počítadlo. En ten týny, kde jsou šíny? já šíny neviděl, já viděl raka, spad do potoka, já za ním házel, kuličky sázel, tuky, ťuky, fuk, tudle ten je kluk. En ten tyč, kadla madla pryč. Z Podřipska (z Břízy). Tonča Dobrová.
* V o potopeným svonu. »Za starejch času, dyš eště lidi kostely neměli, udali si Koželský v hradištich u vápenek kapličku a tam na
|
|
