Ctiboh Zoch r. 1854 ň. V. Šemberovi o nářečích slovenských.

V úvodě knihy o nářečích československých*) jmenuje A. V. Šembera vedle jiných faráře Ctiboha Zocha v Jasenové (* 1815—-f 1865), známého spisovatele slovenského. Posílal Šemberovi lístkový materiál •a zanechal ve své literární pozůstalosti bohatou kořist' pro studium dialektů slovenských. Zásilku A. V. Šemberovi provázel dopisem, který je nyní chován v bibliothece Musea království Českého v Praze. Není snad nezajímavé seznámiti se v nynější době, kdy otázka nářečí slovenských nepozbyla důležitosti, s doslovným jeho obsahem.

V Jasenové 23 Nov. 1854.

Blahorodný Vysokoučený Pane!

Váš velectěný připiš mne neočekávaně a milo překvapil, i pospíchám s ochotností nelíčenou Vašnostiným požadavkům, nakolik to mé vědomosti dovoluji, ač budeli možná, cele vyhotěti, připojuje zde popsané ty listky, ježto jste mi ráčil poslati.

Studium filologie, zvláště slovanské, bylo i jest mojim miláčkovým předmětem, jemuž jsem drahné let i drahné trudu věnoval. Z té příčiny osměluji se Vašnosti některé resultaty mého bádáni poznamenati.

1. Nareči slovenské kdekoliv hraničí s jiným nářečím slovanským, bére toho formy na sebe a tím tratí svou původnost a samostatnost. V stolicech od Moravy bliži se k Češtině, od Haliče k polštině i Malo-ruštině. Dokud sáhá v Oravě číra Slovenčina a kde se začina polsko-slovenčina, pojednal jsem ve Světozoru >Novin Slovenských« na rok 1851, čislo 39 a 40, ráčtež sobe to vyhledati tam. Jinač ale Epigonej Hodžův o tom důvodně piše.

2. Nepočetná a nepravidelná různorečí, jichž se ne jen v každém okoli, ale i dle dědin množství nalézá, jsou aneb zastaralé formy jako n. p. v Oravě se misty mluví jen si. bohuov, chlapuov, mužuov (v na konci zní jako f), aneb jsú docela výrodky a karrikatuřy pošlé z nevzdělanosti lidu, které našich dávnějších filologů do špatného bludu zavedli, ustano-vujicich nářečí krekácké, votácké a. td. na posměch a potupu národu! Jest mnoho dědin v Zvoleně, Liptově kde 1 vyslovují všude jako u: hlava = huava, suáva, sláva, buedý ~ bledý, piu, piua, piuo = pil, pila, pilo; saduo =r sádlo a. td. Toliž má být nějaká forma aneb pravidlo pro filologa? Nemyslím! Od Jasenové 1/a hodiny jest obec Dubová, tam cele jinač mluvěji než v Jasenové, totiž žádnou literu nezměkčují, vyslovujíce všecko tvrdo! Takových příkladů mohl bych i sto uvésti.