Byla jedna matka, měla dvě cery, ty se menovaly Dobronka a Zloska. Zloska chodila z matkou do lesa. Dobronka byla doma, předla si na sukni. V tom jel jeden král, ptal se cestáře, proč tak silně dělá. Von vodpověděl: »Já muším, dyž chci zavopatřit dětim a sobě chleb.« Král mu dal dukát a pravil, aby mu pověděl o nákej slušnej dívčině, třebas byla chudá. »Pane králi, tady v tej chatrči je slušná dívčina, ale chudobná« Von mu poděkoval. Jel, přijel k chatrči, přivázal koně k lípě, vešel do chatrče, dal vřelý pozdravení, žádal vo ruku její. Vona vodpo-veděla, že nejni žádnýmu pro blázny. Von se ptal, kde je matka. Matka šla ze sestrou mlačí do lesa na dříví. Von í dal prsten, aby í matka uvěřila. Pravil, zejtra aby byla matka doma. Podal í ruku, jel. V tom přišla matka ze Zloskou domu. Dobronka í vyprávěla, co se í přihodilo. Zloska z matkou se í daly do smíchu, že si z ní ten jistej dělal blázny. Dobronka ukázala prsten, aby í uměřily. Na to druhej den matka se vypravovala do lesa. V tom tu přijel král, vešel do sedničky, dal vřelý pozdravení, sklonil se k matce, políbil í ruce a žádal í o dívčinu. »Pane králi, co se vopovažujou říkat vo chudobnou dívku, kerá nemá peněz ani vobleku!« »To já mám v mým království peněz a vobleků dost.« Matka pravila: »Dyž jinač si nedaji říct, tak já ion dívčinu dávám.« Von í slušně poděkoval. »Matko, vy tu chatrč prodejte eště dnes. Zejtra já si pro vás přijedu, vobleků, peněz vám dost přivezu.« Na to druhej den král přijel z voskou, přivez mnoho peněz a vobleků. Dobronka ze Zloskou se strojily. Král dal máge měšec peněz. Matka vostala doma. Rozloučili se, jeli do království. Král dal Dobronce dva měšce dukátů^Zlosce taky tolik, aby mohly, až pude komonstvo na proti, dukáty rozdávat. Dyž přišli do království, tak komonstvo královnu vítalo a deklamánky předříkávalo. Dyž se v království svadba skončila, královny sestra mlačí Zloska se k mace zas navrátila. Vyprávěla to mace, záviděla to Dobronce, že mohla matka í dát, Dobronku doma nechat. Zloska se zas do království vod matky vypravila. Král byl just na honu. Dobronka Zlosku přivítala, komonstvo zvěřinu strojit poslala. Zloska zavřela dveře a do milé královny sestry se dala. Vyndala nůž a uřízla í hlavu a ruce a nohy, to všechno zatočila do plátna a dala to do pokoje pod prkna. Tělo donesla za království do blízkýho lesa, tam ho zahrabala. Zpátky pospíšila do království, zvěřinu měla připravenou, tak se najedla, v zábavních knížkách čtla. V tom lese, co to tělo zahrabala, v tom byl poustevník, to tělo tam ucítil, tak hrabal, až přišel na to tělo a ho vyhrabal. A von všechno věděl, co se bylo přihodilo s královnou, že mlačí sestra í zavraždila. Tak nevěděl, kterak by vod Zlosky mlačí vydobyl královny Dobronky hlavu. Tak si zpomněl, že má zlatej kolovrat, královny sestra mlačí Zloska že ráda