@NZ@Časové zprávy

* Osobní: Správní výbor okresní Společnosti musejní v Humpolci jmenoval svými čestnými clený pí. Renatu Tyršovou a p. šk. radu Frant. Bartoše pro zásluhy, jichž si získali svými vynikajícími a směrodatnými pracemi o národopis českoslovanský.

* f Marie Stnolková, byv. učitelka paličkování krajek na Městské průmyslové škole pokračovací pro dívky a odborná spisovatelka o umění krajkářském. České krajkářství ztratilo v Marii Šmolkové první uvědomělou pěstitelku. Měla jsem po mnoho let příležitost stopovati její činnost i snažení a vyžádala jsem si proto místo v >Českém Lidu«, abych několik slov o její práci zaznamenala. Marie Šmolková narodila se r. 1861 ve Svratce, a věnovala se zprvu dráze industriální učitelky. Náhoda zavedla ji do Rožmitálu a tam naučila se paličkování od krajkářky, která znala některé druhy krajek pěstované v Sedliei. Přišla do Prahy a dostalo se jí místa v útulku Holešovickém. Bylo to v té době, kdy několik přátel lidového umění spolu s několika učitelkami pražských škol se sestoupilo v kroužek, který si za úkol obral šíření národního vyšívání. Uspořádali jsme tehdy dvě výstavy lidového vyšívání v místnostech musea Náprstkova ar. 1889 následovala výstavka slovenských výšivek. Tato zejména otevřela slč. Šmolkové oči na originalitu krajek k výzdobě krojových součástí i jiných výšivek užitých. Od té chvíle slč. Šmolková se zabrala s vášnivou vytrvalostí do studia českoslovanské lidové krajky. Šla za svým cílem správnou cestou. Zprvu si toho hleděla vzorek po vzorku, jeden způsob zpracování po druhém s paličkami v ruce pochopiti a napodobiti. Tak jala se shody a zvláštnosti našich krajek s krajkami jinde obvyklými stopovati. Čím více a všestranněji takto naše lidové umění krajkářské poznávala a pochopovala, tím hlouběji si uvědomovala jeho vysokou cenu a značnou míru jeho svéráznosti. Její touha se nesla dvojím směrem: Udržeti, co v zemi zbylo samorostlé umělosti dávných našich krajkářek, pozvednouti a oživiti tento domácký průmysl znovu-uvedením dobrých, starých lidových vzorů a druhů — z druhé strany pak ji čím dále tím více vábila theoretická stránka věci. chtěla ze všech stránek důkladně poznati veškeré domácí krajkářské umění zašlé i dosud živoucí, chtěla jíti po stopách nejstarších jeho projevů, srovnáváním a roz-družováním se dopíditi původu éeskoslovanského krajkářství. Neznám tak hned někoho, kdo by s takovou houževnatou vytrvalostí byl šel za svojí ideou. Pěstounka útulku a industriální učitelka nalezla při svém skrovném příjmu prostředků, aby cesty konala, nákladná odborná díla si opatřila; nalezla času, aby učila, sama bez únavy s paličkami v ruce se pídila po tajemství zapomenutých zvláštností práce a při tom třem cizím jazykům se naučila tak, aby odborné spisy mohla studovati. Ve své pří-