telkyni slč. Regině Bíbové *) nalezla spolupracovnici, která všechny její snahy za své přijala. Putovaly spolu dvakráte do Rudohoří, aby moderní výrobu krajkářskou poznaly, prošly Pošumavím, zašly na sever k Vamberku, po stopách starého českého krajkářství vydaly se na Moravu, do Slezska a pobyly na Slovensku, kde nalezly četné doklady o starých domácích a zdomácnělých způsobech práce a sem tam čipkářky ještě při díle sledovati mohly. Všude fotografovaly, kreslily, sbíraly vzorky, zapisovaly názvosloví a pečlivě zaznamenávaly všechny místní paměti o výrobě krajek. Tak nahromadily bohatý materiál, který hodlaly v souborném odborném díle publikovati. Zlomky tohoto materiálu uveřejnila slč. Šmolková v některých článcích v různých časopisech. Svých obsáhlých zkušeností užily obě spolupracovnice při srovnávání krajkářského oddělení na N. V. G. r. 1895. Slč. Šmolková dovedla své umění theoreticky analyso-vati; je to zřejmo též z výborných výsledků, jichž při svém vyučování docilovala. Se'stavila si zcela originální postup vyučování k lidovým technikám přiléhající, daleko racionálnější a praktičtější nežli je postup obvyklý na cizích školách krajkářských. Odchovala řadu dobrých krajkářek, z nichž některé již zas jako učitelky působí. Mezi nimi několik dívek z krajkářských osad našimi obrannými jednotami národními podporovaných. Škola v Strážově, Pošumavskou jednotou zřízená, je z velké části jejím dílem a působí tu též její odchovankyně. Na pražském kursu provedeno jejím řízením mnoho výborných prací v duchu starých lidových krajek, z nichž některé též v tomto časopise byly reprodukovány. Na všem, co prováděla bylo zřejmo, že umí z umělých technických postupů těžiti effekty, v nich samých spočívající, a vzor ze způsobu práce vyvozovati — v tom smyslu též pracovala v duchu lidové tradice. Ještě loni účastnila se soutěže vypsané Obch. a živn. komorou na krajkový límec paličkovaný a byla jí přiřknuta I. cena. Neústupná choroba arciť i v tom směru jí bránila plně rozvinouti schopnosti a dospěti těch praktických výsledků, kterých by za jiných okolností jistě byla došla. Renata Tyršova.

* Večer národní písně s úspěchem pořádalo Mladé Sdružení dne 8. dubna 1904 s tímto pořadem: 1. Úvodní slovo: Dr. Jaroslav Hendryeh (přečte Jaroslav Felix). 2. Scéna: »V polích a na lukách mezi lesy se zrodila a zněla krajem ...» Napsal Dr. J. Hendryoh. Hrají žena, děvče, stařec, hoch. 3. Josef Mánes: Národní písně, skioptikonem promítané. 4. Scéna: »Zalétla do měst, vnášela nadšení do zářících sálů a útěchu do osamělých komnat . . .« Napsal K. D. Mráz. Hrají Božka, Milča, Dědeček. 5. Mikoláá Aleš: Národní písně, skioptikonem promítané. 6. Scéna: »Šel život přes ni, vadla, uchýlila se k nejvěrnějším. Musí ji hledat, kdo po ní touží . . .« Napsal Jaroslav Felix. Hrají student z Prahy, soused, Petr, selský synek, Vávra, domkář, hajný, Terinka, Francek, čeledín Bosák.