* Slavnosti a zábavy podle vzorů lidových. Karel Procházka, Národopisné rozhledy. »Vlasť« XX., 1904, č. 6, sir. 555—556 píše: *V době přítomné častěji se ozývají hlasové (Dr. Zíbrt, Tyršova atd), abychom v umění, hudbě, průmyslu a jiných oborech zachovávali origi-nelní českost, ve stilu českém dále pracovali. Není divu, že na půdě české, kudy proudí s takovou intensitou nejrozmanitější směry od severu i jihu, od západu i východu, hlasy ty často zaléhají, na prázdno vyznívají. Leč často nicméně nalézají půdu kyprou, úrodnou. V té příčině registrujeme z poslední doby . . . pokus v »Českém Lidu« moderně inscenovat lidové slavnosti... Šťastnou byla myšlénka neúnavného badatele prof. Dr. Zíbrta s injekcí mudernosti oživiti některé obyče e staročeské v >Č. Lidu« pod záhlavím: Zábavy a slavnosti lidové, ku provozování upravuje Petr Guth. Počátek byl učiněn: Saličkon, masopustním zvykem z Kolínska. Kdo žije mezi lidem, ví, jak lid si libuje v takových věcech. Taliového něco lidu dávat do rukou je zdravá myšlénka. Jinak buď trpí nedostatkem zábavy, nebo sahá k zábavám neslušným, nemaje nic lepšího. Žiji mezi lidem, a vím, že právě lidové zvyky poněkud jen upravené rád obnovuje, dychtivě po nich sahá a z gruntu srdce při nich se veselí. Hluboko to koření v srdci lidu českého. Vždyť po tolika stoletích iid náš rád dosud na př. v masopustě stropí si žertík s maškarami — a sám jsem viděl, že při jedné maškarádě 15 zl. dali kolovrátkáři, jen aby jim flašinet prodal, aby s ním mohli tropiti, co by chtěli. Zušlechtiti takové zábavy, podpírati je lidovými přežitky jadrnými a dobrými, šířiti tak vlastenectví I vědomosti, do slušných kolejí sváděti radovánky: foť není práce maj>íiá, je to práce úcLyhodná!«

@NZ@Otázky a odpovědi

* Snědek, nemoc. V obci Tvarožnó vyrůstalo hochu asi čtyřletému oko, jež musilo býti vyňato. Lékaři pravili, že mu zasadí oko skleněné, až se rána zahojí. Než, z důlku očního vyrůstá mu nyní černé maso jako lišej, a zaujalo již značný objem kolem oka. Lidé říkají, že hoch má »snědka«. — V Líšni říkají »snědek« nebezpečné nemoci v životě ženském Žena z Javorníce u Rychnova v Cechách: »Snědek jest takový bocháček, asi jako půl housky, barvy požloutlé. Bývá nalezen v kostře člověka — kde býval žaloudek — jenž za živa byl tlustým.« Vdova po hrobníku v Javornici, jež zasiávala úřad hrobníka, prý jí »snědek« z kostry vyňatý ukázala. Ušlípne-li prý koussk snědku a prsty rozetře, jest prášek jako z vinného kaménku. Hrobnice prý jí také řekla, že prodává snědek do Piychnova do lékárny.