že Smrt nešetří ani tak velkých pánů, jako jest na venkově pan okresní hejtman. Rozléháť se málo úrodnými stráněmi a svěžími lesy provodov-skými teskný hlas: >Kdo umřel, ten tam, luhačovský*) hejtman,« a ozvěnou zní hlas zvonu v Korytné: »Umřel, ten tam, ten brodský hejtman,« a v Kunovicích: »Kdo umřel, ten tam, ten dobrý náš hejtman.«

Dle toho, jak zní hlasy zvonů při pohřbu, poznáme snadno, zda zemřelý byl bohatý či chudý. »Měl pole, role, dům,« zní to při pohřbu bohatého s věže brodské, horněmčické, mor.-ostravské; »měl luka, peníze a dům,« s věže bučovské; anebo: »pole, role, dům« (Val. Klobouky); »pole, role, luka, dům« (Vys. Mýto); »pole, luka, les, les« (Uh. Broď); »má peníze a dům« (Derfle u Uh. Hradiště); »umřel nám bohatý, zanechal dukáty« (Uh. Brod); »byl bohatý, měl dukáty« (Nivnice). Při pohřbu bídného chudáka však zní hlas zvonů výsměšně a uštěpačně: »Nemá nic, nemá nic« (Derfle); »nic neměl, nic neměl« (Val. Klobouky); »měl hadry, lunty — měl hadry, lunty« (Uh. Brod); »cancory, švony« (Bánov); »hadry, klocy« (Vys. Mýto); »plátěné gatě« (Uh. Brod). A rakovnický zvon dává výraz svému opovržení nad bídným zemřelým jedním slovem: »Žebrák.«

Zvony svolávají věřící do chrámu Páně ke službám Božím: »Pojďte, lidé, do kostela, nebyli jste jako včera« (Dolněmčí, Provodov). »Již je čas,« pobízí jiný (Bánov), a opět jiný láká věřící slovy: »Andělé v kostele zpívají vesele« (Prakšice), anebo »Panenka Maria dvírečka otvírá« (Dub u Olomouce). V Korytné pak volá zvon: »Jen pojď sem,« v Havřicích: »Pojďte sem,« ve Vel. Bystřici a Uh. Brodě: »Pojď sem.« Vyskytl se však jeden nedbalec, jehož netečnost hlásá hlahol zvonu všemu světu slovy: »Starý Doležal na peci ležal« (Luhačovice), anebo: »Starý Doležal už sa vylézal« (Slavkov u Uh. Brodu), a jiný volá s podivem: »Už přišel« (Životice). Také v chudé Nedašově Lhotě napomíná hlas zvonu »K modlitbě« a připomíná jim, že hlavním pramenem výživy věřících jest »Šindélek«.

Některé zvony mají své oblíbené svaté, jež oslavují svým hlaholem a jejichž jména věřícím neustále připomínají. Tak v Heřmanovicích u Mor. Ostravy jest v úctě obzvláště »Svatý Marek«, v Havřicích u Uh. Brodu »Jan Křtitel«, na Hradci »Petr Pavel«, v Oticích »Svatý Jan«, ve Slavkově »Jan, Urban, Antonín«, v Hlavnicích »Svatá Trojice«, v Korytné »Anděl Páně«, v Dubu u Olomouce »Svatý Jan, Florián« atd.

Rozhovor zvonů bývá velmi pestrý a rozmanitý, někdy i roz-marný. Vypravuje si o denních událostech, o slastech a strastech svých farníků, velmi často o věcech nejvšednějších. Tak v Horněmčí, v Kunovicích, v Ostrožs. Lhotě si zvony vypravují, co selky připravují k obědu a dovídáme se, že ve všech těchto vesnicích pekou švarné Slováčky »trnčené báleše«, oblíbené to jídlo slováckého lidu. V Březové pak připravují »báleše, šlížky«. Naproti tomu ve Zlatníkách mají něco lepšího; oznamuje nám to hlas jejich zvonu slovy: »Bombilim halečky se zelím.«