Předchozí 0371 Následující
str. 363

psáti či kresliti. Žádá si tužky, chce také samo zkusit cosi noveno, vedeno jednak přirozeným pudem napodobovacím, jednak chtíc baviti sebe, a chutě dává se do »malování« nebo »píše« — »písá« podle průměrné mluvy chův. »Kreslí« jen výjimečně.

Tyto nejprvnější pokusy jsou ovšem prostá čáranice, k nimž zpravidla autor podává roztomilý komentář. Čáry z pravá k levé straně sem tam, kliky háky bez ladu a skladu, anebo jakési pokusy spirál. Maminka pomůže rozpoznati v těch čarách psíka nebo kočičku, jež maličký kreslíř s nadšením poznává. Posilováno úspěchem, radostně a pilně, ba skorém zuřivě »maluje« dál a snaží se udělati samo to, co vidělo dělat jiné, anebo to, co chce, totiž to, nač myslí. Kresba zdaří se mu vždy. Nevadí nikterak, chtělo-li »namalovat« dům a udělá se mu »ryba a má tuhle nožičky.< Nerado si dává vést ručičkou, trpělivým žáčkem právě také nebývá a učitele příliš ochotného vyplácí, nedbá nikterak autority. Někdy tak bývá na chvilku milostivým a vecpe malou svoji ručku chůvě do ruky, anebo si »dává« dobrotivě »namalovat« koníka, ptáčka, panáka atd. pro podívanou jaksi, avšak čilé a vyspělé děcko rychle obrázky ty přikrývá svými: »Já sám, já sám!« — »Já také!« jest mu heslem. Mnohým dětem sláva se tato zábava potřebou. Vyjadřují se kresbou jaksi. »Malují« s dovolením a bez něho, bez ohledu kam nebo čím. Učebnice bratří a sester, knihy tatíčkovy podávají nám často takovéto ukázky energie »malovací«


Valašský šohaj.

Maličký Mojmír zmocní se kartáčku na zuby, vyštrachá leštidlo nebo dokonce inkoust, vybere si pěkné místo v pokoji na stěně a za chvíli s pýchou volá máti (jež pro pilnou práci na chvíli si lio nevšímala) a ukazuje několik strašidelných skvrn, jež představují nejmilejšího jeho koníka. Chuděrka! Máti ho nepochválila. Hněvala se ! Opravil to a hranou rozlámané hračky »namaloval« na dvéře leštěného šatníku »mašinu.« Nedošel ani nyní zasloužené pochvaly a pohrozil chytrák, že se odstěhuje k babičce. Rozkošná básnička pěvce Hevduka podle zásluhy líčí rozmarně takovouto kreslicí energii rozoumku sotva tříletého. »Jak moje Lidla moudrá jest,« zní její titul.

Tito geniové pomalují právě tak krásně bankovku jako právě do-


Předchozí   Následující