str. 367

Večer národní písně.*)

Pořádalo Mladé Sdružení 8. dubna 1904 v Národním Domě na Kr. Vinohradech.

@P@I. V polích a na lukách mezi lesy se zrodila a zněla krajem Napsal Dr. Jaroslav Hendrych.

I. V polích a na lukách mezi lesy se zrodila a zněla krajem Napsal@A@Dr. Jaroslav Hendrych.

Osoby: Stařec (60 let). Žena Í30 let). Děvče (17 let). Hoch (20 let). Tři po-mahači (nebo pomahačky). Hráli: p. Müller, sl. Knüpferova, sl. Homolova, p. Chvoj. Za Scénou rekruti, hudba.

Chýlí se k večeru. Scéna prázdná. Blíží se zpěv asi šesti osob. Zpívají: Kdyby mně to Pán Bůh dal . . . (Erben, Písně 284.) Jeden po druhém vystupují na jeviště, při obracení sena zpěv umlká.

Stařec. Tuhletu písničku, povídám, znám už dlouho. Slyšel jsem ji před lety na posvícení, ale, povídám, kde to bylo, už věru ani nevím (ustane od práce). Tenkrát jsem tam slyšel ještě jednu, ta se mně, povídám, líbila, taková citlivá, milá byla, jen kdybych si vzpomněl, jak začíná.. . Bože, Bože . ..

Jeden zpomahaěů: Nebylo to snad: Utíkej, Káčo, utíkej? (Smích.)

Stařec. Mlčte, Filípku, nechtě si Filipa, povídám, až ho budete potřebovat . . . takhle začínala (začne): „Měla

jsem chlapce ..." — Kmotra, povídám, umíte ji?

Zena. Jak pak bych ji neznala — zpívá (Erben, Písně, nápěv č. 351, slova 153).

Stařec (pobzučuje při písničce, kpo-mahači). No, vy štípale, není hezká? A vida, sluníčko už padá, povídám, padá, no, hotovi už budem, co, kmotra?

Žena. Vy jste toho pomohl nejvíce. Jen fajfku z jednoho kouta úst do druhého přendavat a písničky vymýšlet a na ně vzpomínat.

Stařec. A co hubujete, kmotra. Hotovi jsme, sluníčko hezky hřálo, povídám, nepíchalo, dal nám Pán Bůh hezký den, proč bychom toho dobrého Pánaboha písničkou nechválili, jako ten skřivánek, povídám, jako ti ptáčkové. (Zpívá nápěvem „Mně se, mně se všecko zdá): „Zpívejte ptáčkové, pěkně vesele, ať se má milá na mne usměje." (Všichni opakují.)

1. pomahaě. Z vašeho zpěvu by asi Pán Bůh velkou radost neměl. Už na to nemáte pamět, dědečku! (Smích.)

*) Pozn. red. Na str. 329 uveřejnili jsme stručnou zprávu o zdařilém, krásném Večeru tomto, pořádaném od Mladého Sdružení. Ušlechtilá tendence tohoto Večera, získati přízně v kruzích městských národní písni za nynější obliby odrhovaček pepíckých a šantanových sprostých kupletů, zasluhuje uznání. Po vydání čísla 7. docházely nás dotazy, kde bude text tři scén, sehraných na onom Večeru, otištěn, a sice od několika besed, jednot ochotnických a od několika zpěváckých spolků. Vyjednáním p. Dra. Jana Emlera a laskavosti pánů spisovatelů (jimž tu děkujeme za svoleni) získali jsme, chtíce dotazům vyhověti, všecky tři scény pro Česky Lid a rádi je otiskujeme s týmž účelem a v té úpravě, jako posavadní články p. Petra Gutha, aby se do programů zábavních místo čísel pochybné ceny zařaďovala také tato působivá hra o 3 výjevech, něžná, s jemným pelem pravé poesie lidové, s tendencí chvalitebnou Pokud se týče výběru písní, možná si je dále a třeba jinak upraviti, rozšířiti jejich počet a pod. podle libosti. Tato poznámka budiž zároveň odpovědí na dotazy, zaslané o tomto Večeru.