@S370

jinač menovat nechce, tak svolil, že ho budou >Honzo« dycky menovat. Dyž už delší dobu byl Honza za lokaje, tak vypátral, hde dítě těch pánů leží i vklouz v noci do pokoje a vlez šikovně na postel k němu. To dyž poznalo, hdo je to, volalo pořád: »Mama, Kuřátko mě tlačí,« a poněvadž měli k večeři kuřátko smažený, rozuměla matka, že v žaloudku tlačí, teda ho vodbyla: »Proč si ho tak moc jedlo.« Dyž nic nepořídilo, volalo: >Papa, Kuřátko mě tlačí.« Papá zas vodpoveděl: »Proč si ho tak moc jedlo. < Dyž pořád volalc^-pán stal. Honza se ale pod postel uskoval. Dyž pán rosvítil, ^revrdeř nie, uleh si zas. Honza, dyž věděl o penězích, dyž pán usnul, nandal si je do pytle a útek. Ráno, dyž pán spozoroval, že Honza nejni k spatření, sháněl se po ňom. Dyž přiběhli dolu do kuchyně, ptal se kuchařky, zdali viděla Kuřátko. I nemohla porozumět a ptala se, zdali to velký. Pán ale nemoh se správný vodpovedi dočkat, vodešel k vrátnýmu a ptal se, zdali viděl Kuřátko. Vrátný nemoh taky porozumět a řek: ,Převčírem' tudy utíkal a už bude daleko.« Pán se vrátil celej mrzut, že ho všichni máji za blázna, až se teprva dozvěděl, že měl Honza falešný dvě přiměni. Honza se chčasně domu navrátil a vykázal se z velkou sumou peněz a dokázal, jak von uměl dobře vandrovat.

Byli jednou dvá hloupý a byli slobodný, muskej a ženská a ty se vobá vzali. Tak dyž se vzali, zvolili toho hloupýho za pulmístra. Ta žena byJa kromě toho, že byla hloupá, taky breptavá. Měla iladost«, že je »muzícet pulmístem«. »Vis co, muzíctu, dyz si pulmístem, tat nebudem ist bamboly, budem ist tafe.« Muž svolil. Nevěděla, jak se kupuje, koupila ho věrtel. Dyž ho přinesla, nevěděli, jak se vaří. Vyprala ho a nasypala plnej železák a nechala ho vařit. Vařila ho celej den, bylo pořád tvrdý, tak ho nechala eště jeden den vařit a ptala se: »muzíctu, cos esji se musí vazit*) jato hjách?« Vocedila ho, vomastila. .Muž si pořád stěžoval, že mu nechutná, ale žena "ho pořád pobízela, jen aby jed. Muž sněd celej železák. Muž se rostonal a uleh. V tej vsi lékaře neměli. Tak poslala posla a poslala na vokázku moč ve sklenici. Posel si ale z toho udělal žert, moč vylil a vzal koňskou a zmejlil se v městě, šel k zvěrolékaři. Dyž to viděl zvěrolékař, zkázal, že je kobyla březí. Posel přišel a te hloupej ženě to vyřídil zcela nevinné. Tato to uvěřila a poněvač slyšela, dyž se březí kráva hodí přes moulík, že zmetá*), vzala hůl a muže tloukla zrovna přes hubu. Bylo eště hůř. Po dlouhejch vobtížnostech pulmístr kafe teprva ztrávil a teprva se dozvěděl, jak se kafe vaří.