Předchozí 0380 Následující
str. 372

evandělícké. Druhý slepý neumí zpívať, tož naříče : Smilujte sa nad nebohým žebrákem ! Světla Božího nevidím! ZapracoTať si nemožu ! . . . A málodo obchodí žebráky. Šak tom je ešče horší než mně : Pane Bože chraň a opatruj ! aby člověk děkováí stávaja léhaja — myslí si — a už letí grejcar do čepky.

Řezníci si obhlédajú statek hned'po cestě, předchodíja sa, šmátřú790), domlúvajú sa a majú kabáty už celé zachlupatěné od kudly.791) —Tož, co za ňu voláte od slova? ptá sa Marušák už po koliknástej na jalůvku jakéhosi strýca v rozchlapeném-l92)---aubenném7i)3) kožuše. Strýc buďaci mrzutý, že ho Marušák tak uháňá, odhodí: Sak sem už řek. Kněz dvakráf nekáže, enom raz. — Tož u vás káže ras? vyškéřá sa Marušák. — Ja, veť on je ze Semětína, tam zvóníja poledně na hrotek!791) povolává dosi. — Lidé sa smějú, strýc zahledá a mýká jalůvku čaganem, dyž Marušáka nemože.

Na městě je hučno. Z odevšáď sa hrnu jarmačníci ze statkem. Tak sa všady čmyříja79D) žúté kožuchy, červené bruncleky, buré796) žu-pice797) s červenýma výložky, bílé haleny,798,) modré špenzle,799) holandské kordůlky,800) červené prúžkované kanafasky, englické šatky,801) zelené vlňáky,802) strakaté pentle v lelíkoch803) slobodnic a bílé čepce vdaných Bystřičanek. Zde onde zmehne804) sa miškář805) s kabelů vykládánu žabicama.808) Mezi statkem807) varvasíja kupci a prodavači.

Kravský handléř Zezhůlka — chlápek jak klátek,808) ale čuť ho bylo po celém jarmace — prodává! dnes už třetí krávu. Spravoval sa, taják by být trklý,809) aby mu to lepší ušlo, povolávat na lidi, a aby si ho spěšéj všimli. A Zezhůlčena zas, taková holopicha,810; co dostala811) hiavú do tla,812) pokaždéj naplakala a božekala,813) že dyž oni sú tak neščasní, že musíja poslední krávu prodať, aby nepřišli o chalupu. A je to takové kravča: malé, ale povůdné, zežere všecko a dojka dobrá. Enom sa podívajte, jaké má vymeno (měla v něm mléka za tři údoje) — Jakási tetka si čvrnkla z jednoho štrycha mléka na dlaň a míšala ho prstem. — Šak tá by dala z Merků oběd mléka,814) připrávját Zezhůlka k tetce. Prvotelka, teprú má včil postavené dva zuby telaeí. (Zezhůlka jí oškrábá! rohy rašplú, aby jí nebylo na nich znať léta. Uvěří-ji tetka dobře, neuvěří-ji, tož si pomyslí: chlap naťatý,815) mluví, co mu slina na jazyk přinese.) Ja, tak sme včil přišli do nešéestí. Rótšild nám nechce počkať, máme přííť na buben, tož prodáme raci poslední krávu, naříkala


790) ohmatávají. '") od kravských chlupů. (Míč z kravskéj kudly.) 792) rozevřeném, nezapnutém. 793) Dubenný kožuch — s koži na žluto vydělanou 794) Dřevěná dižka k dojení. 795) hemží. 796) Burý — hnědý (z nebarvené vlny). 797) dlouhé k tělu šité, dole rozkřídlené kabáty. 798) dlouhé, nepřiléhavé kabáty. 7") krátké kabátce. 800) světločervené živůtky. 8Í") červené s tištěným vzorcem. 802) vlněné šátky. 803) v copech. 804) zamihne. 8°5) nunvář. 806) mušlemi. 807) dobytkem. S08) špaleček. 809j podnapilý. 8I0) velká, neohrabaná ženská. 8") .dosáhla. 8 2) do stropu. sl3) Bohem se dokládala 8 4) Říká se tak žertem dvojsmyslně. Znamená to vlastně: s oběd mléka u Merků; dle sluchu však lze se mýliti zmodrchaným rčením, že kráva dala s měrku (obilní neb moučnou míru) mléka na oběd nebo tak nějak. 8I5) opilý.

Předchozí   Následující