str. 373
Zezhůlčena. — A naozajst?816) — ^ech sa hned' propadnu jak su zvýša tak zhúbja! zaklínal sa Zezhůlka. — Co je to všecko naplat, ošum dětí na krku, ty dajú věděť, stonákala Zezhůlčena a zastírala sukňama krávě nohy, aby kupci nezbadali, že je šantavá.817) — A de tych dětí toléj nabrala? pravil jakýsi známý. — Ja, vypoščala-tě si od súsedů, smíl sa druhý.
V téj naraz jakýsi chumel sa strh a řvava. Koňaříkova eérka hnala krávy přes statek. Dosik přeřezajaci jí provaz, odved jí jednu krávu. — A šak sem vám pravil: Dajte krávy na řetázek ! křičál Koňařík. Ale na blázny netřeba hnoja vozit.818) — Koňaříčka sa dala plakat. — Ja, včil beč, tož to ti nástej kráva přídě ! obék sa na ňu Koňařík. A rozběh sa aj ze švagrem Šabršulú a z hotařem819) hledať krávu. — To bezteho kerýsi handléř, pravil hotař. To je hyd820) jakýsik. Dobře pravíja Fren-štačané: Kopa handleři, šedesát zloději. — O krávě nide ani zniku. Myslim-tě zloděj sa -s ňú8!!1) brzo domluvil.
Bylo čuť bubnovat Jakási tetka z Hoščalkovéj ztratila padesát rýnských v rožku v šátku zavázaných. Tož do by jich našel... Ja — našel! Šátek přinesla cérka Osúchova, ale peníze byly v dýmě.
Po cestě ponad zámkem proháňali handleři koně. Dvá cigáni — v roztrhaných háboch,822) ale u vest stříbrné knoflaje823) taják vlaské ořechy — měli tlusté valachy na prodaj. Včera jich krmili palicama, uvázajaci jich k topolu na Kameneoch, tož koně zpuchli. Cigáni si pokrajovali tlustú vepřovu pečenku a přikusovali chléb. Měli hody. Byli tu už ale týden ; usádlili sa na Kamencoeh a chodili prodávat řeiázky a spraovať kotly.824) Zdověďaci sa od ogarů, že u Domínků za ralúzem zakopali na zahradě pod hrušku zdechlé prasa, vykopali ho, vybam-búšili825) a tož včil po takých kusiskoch masa pekli na rožni.
Jakýsi ohnal,826) co neumjél koní po eigánsky křmiť, nabarvil takém starém chudárovi827) šedivú hřivu fuksijú. Ale ráno zmokl s koněm na cestě, tož barva pustila a hřiva byla fijalistá a na čele mjél kůň fijalovú lysku. Koňaři sa řehúňali a povolávali na prodavača: Ja, to's ho mjél obarvit v kotle. Na chladno to nechytí! — Žebříky sa prodávajú hen na druhéj straně! — Šak na mu hříšnú by sa po těch žebroch dobře lézío na hrušku! — A čím's ho krmil? Četinú ?828) — Ja, oni dávali na pokrmení pů trefa zemňáka, jak u Vršatů.
8"') do opravdy. 8IÍ) šomtavá. 8I8) T. blázni se daří bez péče. 8"J) polním hlídačem. 8a0) verbeš. 82') T. s kupcem o ni. Sil) cárech 823) velké knoflíky. 824) Na Valašsku je měděný kotel skoro v každé domácnosti. Vyvaruje se v něm prádlo, což má výhodu, že veškeré prádlo lze najednou namočiti do studené vody, čímž se lépe vyvaří. Na podzim se v kotli smažija trnky (vaří povidla). Cikánům neřádi ukazují kotle. Jakmile prý se Cikán podívá na kotel, nescházi-li v něm něco, už je v něm díra, kterou Cikán propíchnul bod-cem, uschovaným v rukávě, aby si opatřil práci. 8") vyvrhli. b'6) výrostek. 8") Chudý —hubený. V2S) Chvojím místo ovsa krmil skutečně koně jistý sedlák, který stačil propít malý výdělek za vozeni kládí na pilu.
