po mnohém nech nebaží. Ostatní ti dám — až budu meť věcéj. — Sak aj tá sa zéjde, aspoň na pivo, praví řemenář dávaja dvacaterku do kapce. Machala mu chlópnúl ruku po rameně : Ťaňu, šak na pivo! Enom bude-ji stačiť. Tož těch pět másů! A chachúňali816) sa aj z Ráztockým řeme-nářovi do očí. Řemenář jak by spad z nebe. Och, vy sfoty jedny, vy ste sa na mna zřekli, naříkal si. No, vy ste ňa oplákli!837) To sem šak vyved baraninu. A šak sem si myslel, že na cosi zmírá838) ten ... — Šak ťa také počastujem, smíi sa Machala. — Ešée sa vyškéřaj. Néjsu od toho, ale piijdem to inde propiť. — Šak toť je policajt, dám ťa dovésť ke mně. Poď na holbu! volal Machala na policajta. — Ale ten sa vymlúvál, že musí dávať pozor. — A co bys zřídil, máš tú grňu839) beztoho vyščrbenú,840) nerozťál bys ani jelita. Policajt sa chťél pochválit841) ze šablú, ale nemoh jí vytahnúť ani dyž Machala mu přichytit pošvu obúma rukama. — Tož poď, namočíme ju do piva, snáď odmokne.

Všeci šli g Machalom do hospody. Bylo tam lida, jak kaše v hrnci, až na náspě seděli. Plechové kolečka v oknoch drněly842) a šel němá kúř ven, taják z komínů. Trčáíci obá pomáhali šenkovať, lebo Machala sa posmětál po jarmaee, a Anuša nestačila ani v kuchyni, ešče měla kuchařku přijednanú. Tanu — lák843) roba. —¦ Dyž Trčálci pustili hospodu Machalom, počali zasej, že půjdu do Ameriky. Enom že, než sa nadobře rozmysleli, už nestáčalo peněz ani na cestu. Tož tak byli — nevěděli co počat Bývali u Osúchů v hoferstvjú844) a tož tak všelijak sa živačili.845) —

Trlifaj z Pržna hněď sa známíl g Machalovi. Byli u notára ze smluvú, kupili role od Machovjáků z Ratibořa pod dvě měřice vysevku za třicet rýnských. — Tož to je sýha za tři nové, taják střeva ! smíi sa Machala. Ale by sa na něm nájspěš ani pára strnadlů nenapásía ? — Veť je tam aj chrast na topení. — Mhmm, myslimtě ani na fajky by tam nevybral !

Podávám paprsek reflexe duše dítěte ponechaného většinou doma samostatnému pozorování — malého občana, jenž si musí doma svůj duševní svět sám vytvářeti na základě názorů a návodů v mateřské školce pochycených — tedy dítěte pracujících, mnohdy utrmácených,