chudých rodičů. Není ani zapotřebí hlubokého studia, aby každý poznal, že zrakové dojmy pozornost dětí více zaujmou než sluchové a j. Z nazírání vzniká v jejich hlavičce rozkošné dětské mudrování, z názoru rojí se z ní na sta otázek, z velké části názor budí jejich neúnavnou všetečnost,. názor dovede si získati celou dušičku jejich - a konečně názor nutí je k napodobování. A jak rádo dítě. nazírá — tak rádo napodobuje, a protože si v materiálu nevybírá, je mu velkým pokladem každý kousek hlinky, křídy, pisátka, tužky a t. d. Pak ale běda, je příliš flegmatickým, než aby si připouštělo starosti, tu zeď, lavice/skříň, podlaha jemu zcela vyhovuje, aby dalo své fantasii průchod./

Podivuhodná fantasie dětí! V několika čárkách si představují svůj malý svět — a tyto čárky s rozvojem jejich přibírají stále víc a více podoby,až konečně lze z nich vyjmouti znaky charakterisující jejich myšlení a nazírání. Tu možno dle náčrtků povrchně nebo do nejmenších podrobností prováděných i pomalu jejich povahu souditi. Povaha ovšem jevila se hned při prvních pokusech jejich kreslířského umění. To při volném kreslení položilo pisátko a netečně se dívalo před sebe, ono se vymlouvalo, že neví, co by kreslilo, ono, že neumí kreslit, jiné vypůjčilo si mys'enky sousedů, jiné nahlas oznamovalo, co právě jeho ruka tvoří a většina tiše a horlivě kreslila. Tyto poslední dlouho se zdráhaly a styděly něco o svých náčrtcích pověděti. Radila jsem někdy také malým kreslířům, aby nakreslili, co kdo vidí doma: stůl, skříň, na ulici: koníka, pejska; ukázala jsem jim počitadlo, hodiny, leč mého diktanda buď pominuly, nebo vykonaly s nechutí a s nezdarem. Projevily touhu po naprosté volnosti.

Jejich kresby opravdu zajímají; jsou tlumočníky jejich rozhledu, znakem všímavosti. Ovšem největšími diktátory jejich myšlenek a tvořivosti jest okolí, v němž žijí. Též čas jim napovídá. V době sv. Mikuláše vidíme čerty, sv. Mikuláše, ve vánoční době vánoční stromky, na jaře káču, bič, a pravý klukovský kousek jeví se v zobrazení »dulíčku na findy«. Též zaběhnou někdy myšlenky jejich v čase i místě hodně daleko. Vzpomínají si na venkov a představují si živě úl, krávy, berany, srp, vidle a p. Ba podivné předměty přišly dětem na mysl. Líčidlo na vrabce, socialistu, kostru, smrt, Pána Ježíše, císaře pána snaží se věrně zobraziti.

Jiným víří hlavou všechny pohádky a jednotlivé hrdiny z nich si zobrazují (čarodějnice, drak, obr Goliáš, medvěd, Robinson, vlk), jiné si zase celé pohádky illustrují. Jednomu nezapomenutelné dojmy vtiskla patrně návštěva cirku (opice, Kašpárek, šašek, August); z ruchu pouličního znamenitě se jim daří strážníci, strážník na koni, kominíci, vojáci, elektrická dráha, zvláštní je nápad: řada doktorů, řada kluků, »klečí z trestu«, a toliko dva věnovali pozornost květeně, nakreslivše »záhon růží« a jabloň. Také pozorujeme již snahu po vyšším — touhu po školní brašničce, neboť se sebevědomím a chloubou ukazují číslice a písmena, jimž je starší sourozenci jejich naučili. Jeden dokonce tvrdí, že obkoukal písmenky z novin.