str. 396
Poustevník.
(1. 18b) Nu, dobře, že mne ted svou řečí zstíháš, na ty staré hříšníky snad zpolíbáš, pověz mi, co jiného tím zej skali, než že posměchu a hanby dostali, někteří skrz to jsou hrdla zbaveni, jiní od všeho světa potupeni. Chceš s pokáním k starosti odložiti, nevíš, kdyť Bůh cíl ráčil uložiti. Budeš-li dobrou pamět, rozum míti, aby moh pozdě k milosti přijíti, snáz můžeš v tom hříchu a nepravosti nešťastně, bídně zahynout v rychlosti, jakž jsem častokráte od lidí slyšel, tento (prý) žalostně o hrdlo přišel, jeden zabit, a druhý hlavu srazil, "když sobě manželství za nic nevážil. A by pak i v tom byl bezpečen sebou, však svatý Pavel měl by pohnout tebou, jenž království Božího odsuzuje cizoložníky, zákon představuje. Spomeň, jak ten hřích Bůh kázal trestati, když ráčil přikázání svá vydati; neb toho jsou v cizoložstvu shledali, všickni jej spolu ukamenovali. Přistup sám k sobě, a pověz své zdání, co jest cizoložstvo a frejování,
(1. 19a) není-liž, že vší moudrosti zbavuje, i tebe o rozum, hle, připravuje, sevřín jsi službou votroka bídného, nedbáš hanby a pokřiku žádného, noci žádáš a přede dnem se skrejváš, v ctných, poctivých řečech zpozdilý bejváš, přijdeš zde o zdraví, statek i jmění, vysloužila sobě pekelné trápení, mlčím o jiných velkých těžkostech, kteréž na tě přijdou v mnohých úzkostech, a tak touto řečí mou již se spravíš. Padesáti léty, co ty pravíš P
V padesáti letech se zastavuji.
Ptáš se, jaký způsob já zachovávám, na toť tuto jistou odpověď dávám :
|