hovět podle libosti, zde se ti nic nestane,< a odešel, jej tu zanechav samotného. Krejčí, již tak dlouho oka nezamhouřiv, usnul tvrdě. Najednou v půlnoci se obr žene se železnou palicí a chce krejčího zabit; ale krejčí se vzchopiv vytrhne mu palici z ruky, udeří jej, až se obr svalil na zem a ducha vypustil. Nyní bylo v hradu radovánek. Krejčí dostal princeznu za manželku a s ní celé království.

Božena Peterová, v Praze 1. února 1863, vypravovala Fr. Peterovi, jenž pohádku zapsal do svého denníku.

@NZ@Otázky a odpovědi

* Co si vypravují moravské zvony (viz str. 355, řádek 1.—5.) netyká se okresních hejtmanů podle nynějšího rozdělení politického, nýbrž bývalých hejtmanů panských. Provodov patřil k luhačov-skému panství a nyní k okresnímu hejtmanství holešovskému ; proto se praví: »Kdo umřel, ten tam, luhačovský hejtman.« Korytná patřila k uherskobrodskému panství, tedy : »Umřel, ten tam, ten brodský hejtman.« Takové výroky lidu pocházejí ze staré doby poddanské. F. A. Slavík.

* Mariánské básnictví české. (Th. Dr. J. V.) Nejlépe Alfred Waldau, Staročeské básnictví Mariánské, Obrazy Života 1861, str. 354, 380.

* Další pověsti o fextech. Děd můj Jan Šesták, výminkář v Libiši na Mělnicku, již zemřelý, vypravoval o >fextech«: V Hlavně Sudovu na panství brandýském v letech třicátých (1830) ležela husarská posádka. Důstojníci scházeli se za dlouhých zimních večerů v hostinci ku společné zábavě se sousedy. Jednou zmínil se kdosi o »fextu«, jenž v kostnici Hlavna Kostelního na hřebíku visíval. Mladý důstojník vsadil se, že »fexta« o půlnoci z kostnice do hospody přinese. Před půlnocí vyjel do měsíčné zimní noci . . . Navrátil se za hodinu, maje v sedle před sebou »fexta«. Ustrnutí přítomných bylo veliké, přinesl »fexta« do šenkovny. Tam podroben byl divný host s chřestícími hnáty důkladné prohlídce, a když přítomné již zábava tato omrzela, nabídl se týž důstojník, že »fexta« zpět dopraví do kostnice a tam zavěsí. Připevnil příšerné břímě opět na sedlo a za nedlouho zmizel v zatáčce zasněžené silnice u lesa, na jehož hrázi stojí idyllická myslivna. Ostatní čekali, a když dlouho se nevracej, v neblahé předtuše šli ho hledat. Stopa koňská ve sněhu znatelná vedla k lesu a tam zabočila na pole, kde bylo znáti, že kůň se několikráte otočil, a pak stopa zmizela. Po dlouhém hledání byl nalezen důstojník na jiném místě bez vědomí. Ihned byl domů dopraven, posláno do Brandýsa pro ranhojiče, avšak nešťastník po několika hodinách zemřel. Před skonem varoval, aby ve svém životě nikdy o nic podobného se nepokoušeli. Po koni nebylo ani památky. »Fext« nalezen byl druhého dne z rána v kostnici, visící na svém místě, jakoby se nic nebylo přihodilo. Husarský důstojník, přítel nešťastného a očitý svědek této příšerné a tajuplné příhody, uveřejnil