str. 432
hrozil. Ale tatínek vytáhl pluh ze země, hodil ho na zem a jel na prázdno na druhý konec pole. Tam nasadil vlačihy a žádnému ani černé ani bílé a jel domů. Všichni prý se divili a ten Vejr že nadával, sliboval tresty a zase nadával. Když to večer druzí tatínkovi povídali, co mu Vejr slibuje, řekl jim: »Však on se umírní«. Všichni, toť se ví, zůstali na něj koukat, že snad si myslí, že se před ním »pan Vejr« skrčí. Ale tatínek jim pověděl, že už je s jeho mocí konec, a řekl jim, co povídal ten pocestný. Druhý den už nejel na robotu žádný. To byl v zámku poplach, že se sedláci bouří; jinde potom už také na panské nechodili. Delektor klel a nadával, když se dověděl, že se sedláci strojí do Prahy ke knížeti pánu. Ale sešlo s toho. V neděli na to jim to oznámili, že je po robotě, a vybízeli lid, aby se za všecku svou milostivou vrchnost modlil. No, za nebožtíka delektora nevím, kolik se jich upřímně pomodlilo.
Václav Dubec.
* Modlitba proti Jcrupám! Pomoc naše ve jménu Páně, Aleluá, Alelulá, kterýž učinil nebe i zemi Alelua; Pan Bůh nebe země stvořil, lepšíť jest počátek po Pánu Bohu, a jeho Synu, nejmilejšímu, narozenému, umučenému, a zase třetího dne vkříšenému, Ve jménu Otce f i Syna f i Ducha f Svatého, Pomniž na nás a na zaslíbení, milý Pane, jakož jsi přísahal Otcům naším Abrahámovi, Isákovi, Jakubovi, a Noe, po potopě světa, na korábu zachovaném, že je chceš milostivě ochraňovati, ode všeho zlého, a na týž úmluvu a jistotu, ráčil jsi na Obloze Nebeské duhu svým časem vystavěti. Že je nechceš do dne soudného mstíti; Pro vše-ckni věřící, a hlas volajících uslyšeti, abys nedopustil škodícímu krupobití s tohoto svého zakaleného mračna, padnouti; Na vinice, štěpoví, zahrady, chmelnice i na pole, kdež jest naseto skrze práce rukou lidských, i našich rozličných obilí, živností lidských i všech tvorů, jiného, mocí Pána našeho Ježíše Krista; ukřižovaného, a pro sedm slov tvých Svatých pokorných, kteréž jsi na dřevě, kříže při hořké nevinné smrti, pro vykoupení lidského pokolení jsouce ohavně přibit na dřevo Kříže Svatého od nevěrných Židů, smutně a pokorně zvolati ráčil f zaklínám Vás, Anjele pekelní duchové povětrný, kteří se nýni vznášíte v tomto povětří, nebot jest Vás Bůh všemohoucí svrhl z nebe a s trůnu velebnosti své svaté, jenž přinášíte a činíte bouře a povětří a zbuzujete krupobití, skrze hrófcný den soudný, skrze Všemohoucího všem zlým hrozného Boha, aby jste krupobití, osetých a zasetých polích od zahrad štěpovaných odvedly, na hory, na skály, na vody, aby jste v den soudný nemohly vytíkati: Žádný nás mocí Boha všemohoucího nezaklínal: »Protiv se Vám f Otec nebeský, Bůh všemohoucí, Protiv se Vám f Syn jeho nejmilejší, Protiv se Vám f i Duch svatý od obou nerozdílně vycházející, Hájos f Atheos f Ny-chýryos f Svatý, Svatý, Svatý, Pán Bůh zástupů, plna jsou nebesa a země velebnosti a slávy Tvé! ftt Tato mračna zakalená, a bouřlivá povětří zažeň i všeckni z nich neřesti škodlivé krupobití, prosíme, rozežeň a skáš Bůh všemohoucí, f zruš je Syn jeho milý, rozežeň je trní na pustiny je pošli; Duch svatý, Jeden Hospodin na věky Amen! Nato se říká modlitba Krista Pána pěti ránám! Jan Hejna, Přílepov.
|
|
