Předchozí 0442 Následující
str. 434

»Kupalo« znají též Malorusové v Haliči. Tak na př. v kraji nad Zbručí mládež schází se na břehu této řeky před svítáním na den sv. Jana a zdobí slaměnou loutku černobýlím a jiným kvítím ; pak ji hodí do vody a dá tím jaksi počátek ke koupání, jež se má díti teprve na Ivana-Kupala, když slunce se skoupalo ve vodě.5) »Kupajlo« sluje také dívUa, kterou děvčata si zvolí, aby vybírala věnce připravené z jámy, majíc oči zavázané. Děvčata tančí kol ní a ona rozdává jim věnce; která dostane jej svěží, bude šťastna v manželství, které připadne uvadlý, bude nešťastna. Jakmile rozebraly si věnce, rozprchnou se, aby »Kupajlo« jich nechytila, neboť kterou chytí, ta se nevdá toho roku.6)

Podobně u Bělorusů dívky na sv. Jana vyberou nejkrásnější družku, obnaží ji a ozdobivše celičkou kvítím, jdou do lesa, kdež tato »dzěvko-Kupalo« s očima zavázanýma rozdá osudné věnce ostatním kol tančícím.7) Na Volyni a Podolí dívky přinášejí vrbu, okrášlenou květy, řečenou »Kupajlo«. postaví ji a tančí kol ní chorovod za zpěvu písní žalostných. Hoši zatím vyčíhavše si vhodný okamžik, dají se v zápas s nimi, vezmou jim »Kupajlo« a roztrhají je.8)

Úmyslně zdrželi jsme se při slavnostech kupalských, abychom ukázali, že není jednotnosti ve významu kupal, jež někde značí slavnost, jinde hlavní osobu její, zvolenou dívku, nebo hastroše a dokonce jen vrbu přizdobenou. V Pereslavě jmenují též trh v ten čas »kupalnicejo«.9) Neméně jest zajímavo, že i některé byliny, užívané v tu dobu pověrečně, zovou se po »kupalu«, jako : »tráva kupalniřná« (ranunculus acris =z pryskyřník prudký), zvaná též »kupalnice«, »kupóles«10) (hypericum per-foratum = třezalka) u Litvanů, u Rusů pak »kupalskoje želtocvětnoje zelje« ;11) ba i ta světluška, t. j. muška svatojanská sluje na Rusi »ku-pavka«, podobně jako na jihu slovanském zove se týž brouček »krijesnica< po »krěsu«.12) Že původní pojmenování »kupala« propůjčilo kmen svůj názvům rostlin a rozšířilo tak vlastní zvuk svůj, v tom lze spatřovati jen důležitost a starobylost slavností kupalských, což dokazují ostatně též prastaré písně kupalské.

Výklad slova »kupala, kupalo« jest různý, ale nejoblíbenější jest ten, jenž je odvozuje od koupání. Když pak se přidržíme všeobecného úsudku novějších badatelů, že božstva toho jména nebylo nikdy, uznáme také, že plurál »kupala« =z slavnosti kupalské jest starší a oprávněnější než sing, »kupalo«. Dle Sumcova název »Kupalo« jest osamělý, omezen


5) Zlatá Praha 1886, str. 515. Den svatojanský. Rusínská črta národopisná od F. Řehoře.
6) Máchal, Nákres, str. 202. 7) Tamže, str. 202.
8) Tamže, str. 202.
9) Hanuš: Báj. kalendář, str. 180.
10) Tamže, str. 180 a 182.
11) Sobotka P.: Rostlinstvo atd. Str. 294.
12) Miklosich F.: Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen. Wien 1886, str. 147—148 a 138.

Předchozí   Následující