str. 436
cisiojanu ze století XIV., vypisujíce svátky červnové, činí narážku na »kupadla« :
„Biskup Ersim Bonifác
Šla v jahody a s nima Vitác,
Ten přišed s vedra
Kupe Jana, Burjana Petra."'5)
|
Tu jest ovšem třeba malého objasnění. »Vitác« značí sv. Víta (15. června), Janem jest rozuměti sv. Jana Křt. (24. června), Burjan, zvaný ve středověku též Jan Světlý, znamená svátek sv. mučedníků Jana Pavla (26. června) a Petra připadá na sv. Petra a Pavla (29. června). Pro nás jest důležitá část druhá: »Sv. Vít přišed s vedra, koupá sv. Jana Křt.,. Burjana i Petra a Pavla«, již jsme rozvedli a vyložili; smysl slov těch jest, že sv. Janem Křt. počínají koupele nejvíce oblíbené v ty dni do sv. Petra a Pavla, tedy mezi 24.-29. červnem. Již Hanka poznamenal k tomu, že neškodí připomenouti tu »pohanská kupadla (kupalo)« a vskutku nemýlil se.16)
Vybíráme několik přesvědčivých dokladů z Ruska a z východní Haliče. Mnozí na Rusi radí koupati se v řece teprve po 24. červnu, pročež jmenují dobu od 24. června časem kupalným ; před 24. červnem voda jest nezdravá a není radno koupati se v ní. Ve mnohých krajinách ruských slavnost »Kupalo« nedá se myslili bez koupele, v níž mužští i ženské koupají se v podvečer až do soumraku, kdy jdou pálit ohně. Děje se tak již na den sv. Agrafény Kupalnice 23. června v pevné důvěře ve zvláštní, osvěžující moc té koupele.17) Téhož dne v Archangelské-gubernii posypávají vodu v řekách i v lázních travou kupalničnou (pry-skyřník = ranunculus acris), dříve než tam vstoupí, chtějíce snad zvýšiti blahodárnou působivost její.18)
Lid rusínský v kraji nad Zbručí tvrdí, že před sv. Janem jest nebezpečno koupati se, poněvadž »potopelnyk« zatahuje lidi do hlubiny a utápí je.19)
Pro zvykosloví české zvláště jest důležitá zajímavá zpráva Krolmu-sova2") o koupeli v témž čase. Bohužel zapsal o ní jen toto: >2enské> o půl noci se koupaly v potoku Modlance, který teče od Modly studánky, v Oupohlavech pod Košalem hradem ležících okolo sv. Jana Křtitele.« Zápis jeho má cenu tím větší, že jest dosud jediný svého-druhu ve vlasti naší, vinou nedostatečného sběru. Tedy skutečná kupadla v Čechách ještě v první polovici věku XIX.!
Tvrzení naše podporuje přirozeně a výborně prastará víra lidu českého, že do sv. Jana Křt. není dobře koupati se, možná prý dostati
15) Rozbor staročeské literatury. Praha 1842. VI. Hanka V.: Český Gisio-janus. Str. 188.
16) Tamže, str. 189 dole.
17) Vykoukal F. V.: Z časů dávných i našich. Praha, 1893 str. 221.
18) Hanuš: Báj. kalendář, str. 180.
19) Řehoř ve Zlaté Praze 1886 str. 515.
20) Český Lid V. 527. Zibrt C , Dr.: Z netištěných zápisků Krolmusových..
|
