snadno ve vodě prašivinu (svrab). Podobný názor mají Poláci; věří totiž, že lze bezpečně se koupati teprve až sv. Jan okřtí vodu; do té doby koupel není prý zdravá.'-21) Avšak lázeň svatojanská jest obyčejem dosti rozšířeným nejen u Slovanů, nýbrž i u Němců, Francouzů, Angličanů a Švédů, neboť voda nabývá prý hojivé moci nadpřirozené. K tomu přiřaďujeme mytí se rosou svatojanskou, obvyklé u Slovanů ; lid přičítá jí moc léčivou. Pod tíhou svědectví tak výmluvných rozplývá se v niveč výklad Kostomarova, že sv. Jan křtil umývaje čili koupaje a odtud »kupalo« že jest slavnost křesťanská.2'2) Nedotýkám se pak vůbec jiných dohadů hledaných a strojených ! Starobylost koupele svatojanské zaručena jest nejlépe svým rozšířením zeměpisným, neskrývajíc se jen pod ruskými názvy kupalskými.

Než verše českého cisiojanu vybízejí ještě k malému dodatku. Vyloživše shodu koupelí českých mezi 24.—29. červnem s časem kupalným na Rusi, kdež tu i tam jest doba od sv. Jana do sv. Petra (i 30. ča.) dobou sváteční, nemůžeme zamlčeti, že ono několikadenní oslavování po sv. Janu jeví se tu i onde v tom kterém obyčeji svatojanském.

Tak na př. Uskoci večer před sv. Janem, zapalují hromady jalovce a skáčí přes ně, což dělají do osmého dne po onom svátku. 23) Na Pokučí zapalují víchy slámy přivázané na tyče a pobíhají s nimi za výskotu a pokřiku, což činí od vigilie sv. Jana až do svátku sv. Petra a Pavla. 24) Jak překvapující jest shoda ta na př. u jiného obyčeje svatojanského, u svatojanské postýlky v Čechách, kterou ponechávají 2, 3—8 dní!25) Zdaž i to není vzácným přežitkem, dokazujícím, že slavnosti letního slunovratu bývaly hlučný a trvaly několik dní?

Avšak ještě jiný pramen svědčí vedle uvedeného o kupadlech v Cechách, doklad vynikající důležitostí, významem a vzácností. Neznámý mnich benediktinského kláštera Ostrovského u Davle vzdělaný a moudrý Čech, vytýká počátkem stol. XV. jeptiškám u sv. Jiří na hradě Pražském, že jednají proti řeholi, protože osobám jiným i sobě navzájem dávají dárečky výroční, totiž v předvečer narození Páně, na nové léto, na sv. Víta a večer před sv. Janem Křtitelem nějaké návazy váží z nití různobarevných pro sebe i své známé, kteréžto návazy obecně šlovou »kupadla« nebo »navazadla«. Z dárků (snad pro všecky ty svátky) jmenuje ještě: »míšek hedvábný, nožík okovaný a páteř koralový«.26) Odtud dovídáme se zcela