Předchozí 0455 Následující
str. 447

@Příspěvek národopisný ze Strašecka.

Sděluje Karel Procházka.

(Se 7 vyobraz.)

V ročníku XII. čís. 6. G. L. popsali jsme summárně kroj starobylý na Strašecku. K článku tomu připojujeme ukázku povijanu druhdy na Strašecku užívaného a nyní vzácně tu a tam dochovaného (str. 450), dále cíp bílého šátku (str. 448) a cíp zástěrky vyšívané kartounové (str. 449), tu a tam nošené vedle hedvábných jednobarevných zelených, žlutých atd. fěrtochů. Křestní karkulka zde reprodukovaná je dracounem zdobena na červeném hedvábí (str. 451) — ač na jiných karkulkách na Strašecku dochovaných jsem shledal, že s použitím téže geometrické orna-mentiky jiné provedeny jsou karkulky na Strašecku nití zlatou — ve výplních stehem plochým na hedvábí modrém a červeném.

Připojujeme i dva milé dětské obrázky ze Strašecka: vynášení smrti o neděli smrtné na Strašecku (str. 452), a hru dívek na slepou bábu (str. 453). Slovný průvod k tomu nalezne čtenář v »Obrázkové Revue« Dra. A. Podlahy v ročníku II.

Národopisné paběrky z pamětní knihy fary Valašsko-klobucké.

Vybral Fr. V. Peřinka.

Druhý brněnský biskup Jan Lachenbauer nařídil r. 1792 zvláštní kurrendou, aby faráři psali pamětní knihy. V olomúcké arcidiecési neznám podobného staršího nařízení.

Pamětní knihu fary valašsko-klobucké v olomúckém arcibiskupství založil r. 1825 farář Alois Eichler (v letech 1822—1848). Také zprávy národopisné zapisoval do pamětní knihy, kterou psal latinsky, německy a česky. Zajímavo je při tom, že drobnosti o lidovém životě jsou většinou zapisovány česky ; některé dialektické zvláštnosti ponechávám i tuto. Zanechal také v pamětní knize sbírku slov, kterými jako kazimluvy z jiných řečí zohyzděno jest nářečí valašské, ale zapsal také celou řadu slov dialektických ve způsobe slovníkové.

Vybral jsem z pamětní knihy některé drobnosti. Snad nemnohé jest na Valašsku již zapomenuto a změněno.

Svatba. Ve městě. Ženich i nevěsta se všemi mládenci a družičkami klečí po celou mši ve dvou řadách před oltářem. Klobucký ženich je obyčejně tmavozeleně oděn, má kabát spadající až do polovice stehen (říkají tomu kabátu řekla), kalhoty dlouhé uherské a červenou nebo světlemodrou vestu. Nevěsta mívá hlavu úplně bez ozdob, bez


Předchozí   Následující