Cíp bílého šátku ze Strašecka. (Dilem slepé vyšívání, dílem prolamované.)

pentlí i bez věnců, vlasy sčesané na pútec a spletené v dlouhý cop lelek zvaný. Při sdavkách dávají nevěstě i ženichovi na hlavu věneček rozmarýnový. Nevěsta mívá krátkou jakli ze zeleného sukna, v zimě s rukávy, v létě bez nich, sukni kanevasovou nebo z proužkovaného plátna, bílé punčochy a střevíce. Na krku nemívá nevěsta nijakých ozdob, ani stuh, ani koral nebo šátků, jen košili s kraječky. V zapleteném cope jest na loket dlouhá, obyčejně červená stuha. Kdežto v Hrabyni a v okolí Opavy ženich i nevěsta sedí při svatebním obědě za stolem, v Klobucích ani ženich ani nevěsta nesedí. V Lesné u Meziříčí Valašského sedí rovněž oba, ale v Kelci a v Dřevohosticích sedí jen nevěsta, kdežto ženich obsluhuje ji a ostatní svatebčany. K roku ]835 popisuje farář Eichler bohatou měšťanskou svatbu valašsko-klobuckou, na niž byl pozván. Ženil se Fr. Matyáš, ,koželuha, a bral si Jana Vaňatky dceru; říkají Janovi Vaňatkovi Pastorek, protože Franc Fúsek si byl vzal jeho matku. Jídla byla tato : 1. polévka hovězí s hrdélky (makaróny), 2. hovězí maso se dvojí omáčkou, 3. zelí s vepřovou pečínkou (ne tedy vepřová se zelím), 4. slépka s rýží, 5. paštika se zajícem, 6. zadělávaná kuřata s knedlíčkami, 7. hovězí maso s kmínovou omáčkou, 8. krupice, 9. pečínky, totiž kví-čaly, kuřata, kačeny, zajíci, srnčí a telecí, 10. torty, olipy, to sú zavinuté oplaty v koláče. Na konec bylo ovoce, jablka a hrozny a při celé svatbě dobrý chléb, pivo a uherské víno. Svatebníci seděli na čtyřech stolech. Nabrat si do šatka a do kapes a nosit dom, co sa nesní, nemá sa za zlé. Pekává se z žitné (na Valašsku značí žito pšenici) muky hrubý pecen.