Velmi jsi zšálený tou bezpečností,

neuměje se spraviti moudrostí,

že žádný člověk nemá z sebe moci,

jestli nedostane z hůry pomoci.

Ty chceš teprv v starosti chválu míti.

a z ouřadu poctivosti dojíti.

Považ, jak každá moc mine v rychlosti,

smrt činí slávě konec bez lítosti.

Ach, kdo sebe sám v moci vyzdvihuje,

toho Bůh brzy svrže, ponižuje.

Při tobě mělo by byt to shledáno,

že se staráš jak večer, tak i ráno,

aby s Pánem Bohem mohl se smířiti,

nemáš s pokáním nikdá odložiti,

nebo smrt nenadále přikračuje,

lidi v světě z domu jich vyvlačuje,

a ne nu jednom mohl jsi spatřiti,

kterak svých laskomin chtěl odložiti,

až na polštář, tu je sobě setříti,

a hle, dal se brzy smrti sevříti.

Umřev náhle, musil všeho nechati,

i ty by se mohl dobře s tím potkati.

Ovšem, bratře, ty o tom dobře mluvíš, že já to laké vím, snad nerozumíš ; ale znám, jak divně pleteš svou řečí, jáť jen na vlastn1' užitek mám péči. Dary beru, halaffancé miluji, slušně-H činím, to nerozvažuji. Žádný mi nesmí o to domlouvati, každý ví, s čím by se mohl potkati, nebo všecku moc nesu téměř v hrsti, chudého nevážím jako psí srsti. Mnohého učiním spravedlivého, ježto pln jest falše a všeho zlého, kdo mi nic nepřinese, jsem zuřivý, v řeči při soudu snadně popudlivý. Kdo k mé loutně nezpívá, neštimuje, a jak já pískám, po mně netancuje, ten nemnoho sobě můž polepšiti, aniž ho kdo smí jinače těšiti.