tu při nich nachází se újma v skutku, závist nenese jiného užitku, než zármutek, žalost, nouzi a bídu, radímť následuj pobožného lidu. Již, milý příteli, pověz mi také, zdá mis', že i ty máš vášně nějaké?

Ach, milý Bože, cot mám pověděti, dvojnásobně na mně můžeš viděti, že se musím na dvou berlách nositi, bídný nemohu stát, ani choditi.

Pohleď na mé nekřtaltovné střevíce, z mládí styděl bych se za ně velice, neb mi všecko zbůru rostlo ty časy, hladil jsem bradu a česal své vlasy, vycházeje z domu jako z truhličky, v pěkných šatech do leckterés uličky, k milence přišel jsem, u dveří stával, libě na loutnu, na citharu hrával, již se změnilo, těžko spomínati, nesmím v ta místa ani nahlídati ; neb kde jsou mne prvé přivítali, tu by spíš o mne svůj nos utírali.