se buď do stodol aneb pod širé nebe ke »kopám«. Všeobecný název pro všechny louky jest »rúbanice«. Před více než sto lety byly na míst& luk rozsáhlé lesy většinou listnaté, které »se vykučovaly a vyrúbaly«. Dle toho jméno povšechné »rúbanice« a jméno části luk »kučovánky«.

Názvy luk. Blatné, Borovec, Dubové, Hajnisko, Chrásť, Chvátalky, Jezero, Kučovánky, Kulaté, Na hrudě, Ondrovské, Osušky, Oběšené, Pe-tránky, Příčiny, Rajce, Stolarka, Školové, Skříňky, Vápenica, Vlčí hrdlo,. Uhlisko, U lázca a pod hrázu.

4. Vinařství. Obdělávání vinohradů je práce velice namáhavá a nevděčná; neudaří-li se víno, je všecka práce a námaha marná. Proto lid dobře říká: »Vinohrad — darmokrad, zahrada — náhrada.« Práce na vinicích je tato: Na jaře v březnu je první »kopačka«, zvaná »posnica«; druhá je v červnu, třetí v srpnu. — Zatloukání »kolí« ke pňům a vázání pňů několika stébly slámy ke kolí. — Smítání planých výhonků. V září víno dozrává: »Září víno vaří — říjen, víno pijem.« První pondělek po 4 říjnu začne všeobecné »vinobraní«. Hrozny sbírají se do putýnek, sypou do větších dřevěných nádob neb beček a »mestůvkou« se trochu utlačí, aby při vezení do sklepa z beček nepadaly. Asi za 14 dní vytahuje se kolí a přes zimu skládá se do »kozlíků«. Sklep na víno je-celý pod zemí; pro čerstvý vzduch je nahoře několik komínků (= rampouchů). Po obou stranách leží »kantnýře«, na nichž spočívají bečky prázdné i plné. Sudy na kantnýři opřeny jsou z obou stran »handrláky«. (pz kousky dřeva, aby se bečky nevyklaly). Do sklepa vchází se »budou«. Búda je zděná; dvéře bývají obyčejně dřevěné, uvnitř železnými pláty opatřené. Tři různé zámky a tři různé klíče jsou opatřením proti lidem neneehavým. Pro volný vzduch jsou u búdy zamřížovaná okna. Nejdůležitější součást búdy je lis na víno (pz pres) z dubových trámů; po obou stranách stojí po trámu, které spojeny jsou příčním trámem, zvaným »hynští. V prostředu spojovacího trámu je vyšroubovaný prostor na »vřeteno« (= šroub), taky »strýc« zvaný, jenž pohybuje se v ložisku či matici. Ve šroubu prostrčen jest sochor, od něhož z druhého kraje táhne se-lano na rumpál, okolo něhož se otáčí Pod šroubem podloženy jsou »rygle« (větší podložky dubové) a »blešky« (menší podložky). Rumpál upevněn jest nahoře a dole do žlábků (bambice). Hrozny sypou se do jímky, šroub tlačí na rygle, ty na hrozny a víno vytlačené teče košíkem do kádě. Odtud nosí se do připravených sudů ve sklepě, kde kvasí se-delší dobu, až se úplně vyčistí. Některé presy mají ctihodný věk. V jedné budě vryto jest na »hynště« jméno majetníka búdy a sklepa; byl jím Viktorýn Kutný 1. Páně 1796.

Druhy vína na Bzenecku: Lipka (ryzlink, řezlík) nejlepší druh; cynifádl, cynifál (burgunda bílá); časladór (sylván zelený); muškatel zelený, vonný (feltlina, veltlínské zelené); tramín (veltlínské žluté); portugýza (portugalské modré); vavřínek (svatovavřinské modré); lampart (burgundské Šedé), taky frankovka zvaný; heblink a šryk.

Názvy vinohradů: Kněží, prostřední, zadní a psí hory; novo-sady, hažneky, růžené, pučálky, mrzeny, lankoče, havala, cukmantle, klíny,.