pohany, kožuchy, získale, chocholky, polštáře, budíky, búdniska (u spálených búd u Starého Hradu, na němž až do r. 1363 stávala »cúďa«); maršálky, grefty, slavíky, přední a zadní háj.

O zaměstnání mužů v zimě stala se zmínka již dříve: chození do lesa a zhotovování hospodářského nářadí. Dodatkem uvádíme zde názvy lesů: Háj, Uhlisko, Bzinek, Dúbrava, Mechová, Holubrica, Stračí jezero, Kozí hřbet u Černého jezera, U třech májků, Tesaříkův bor, Hrnčířka, Volové, Růdník, Dřínovec, Knězova, Lipiny, Blechovec, Hajnisko, Vilbemka, Kladichov. V zámecké zahradě stojí dvě mohutné lípy, které dle urbáře z roku 1604 byly již tehdy 600 roků staré. — V »Ryeholce« ve Bzinku bývaly kúpele.

Zeny domácí i najmuté v zi.ně zdrhují peří, šijí nové a spravují staré šaty pro sebe, pro muže a děti. Rovněž šijí a spravují »měchy« (= pytle) na brambory, obilí a na řepné semeno; na ostatní semena opravují a šijí »míšky«. Čas krátí si povídáním, zpěvem; jen při »dračkách« umlknou, aby peří se nerozlítalo po sednici.

Práce žen doma po cely rok. časně ráno vaří hospodyň snídaní pro domácí a čeleď. Pacholek a děvečka opatří dobytek (krávy a >ušípané«). Čeleď najímá se na celý rok: pacholci dosluhují na sv. Štěpána, děvečky na nový rok; nádenníci najímají se na den. Po snídaní na jaře, v létě, na podzim jde hospodář s čeledínem a nádenníky ven do práce, jak právě každý roční čas vyžaduje. Děvečka zůstane doma k opatření dobytka. Hospodyň vaří oběd a večeři. Může-li, odběhne z domu na zahradu nebo pole a pomáhá při práci, zejména při setí semen, sázení přísady a při »plevačkách« a při chystání na »tr« (= trh). — Nejméně jednou za týden peče hospodyň režný chléb. Večer před pečením přesype se sítem režná mouka, zavlaží se, čímž rozmělní se »nátě-stek« (místo kvasnic), hodně se promíchá »kopistu«, až těsto ztuhne. Ráno vytopí se hodně pec, uválené těsto lopatkou dává se do slaměných ošatek ;(~ »slaměnky«). Hospodyň sedne si do »pekla«, vezme věchet ze slámy, pec pořádně vymete a po lopatě s dlouhým držadlem sází pecny do pece. Po dvou hodinách je chléb dobře upečený. První pecen uválený dává se •do pece naposled a první z pece se vytanuje.

Tak při práci a zaměstnání uplyne zima a přiblíží se jaro, a znova začne nová a přece pořád stejná lopota; říkají u nás lidé, že »práce je pořád dost, po celý Boží rok,« a že »práci není ani konca, ani kraja.« 2e tomu tak jest, dosvědčuje úryvek dopisu z mor. Slovácka: »V zimě není práce tak pilné, ale odpočinku velkého nemáme nikdy. Muž s pacholkem chodí každý den do lesa na »ochozu« (=i část koupeného lesa) dělat dřevo, maminka vařijú, já šiju, chodím dvakrát týdně do Brodu na trh, a tak nám ubíhá deň dnem; za chvíli bude po zimě, a my přece mnoho si neodpočineme.«

Obydlí: Olšovec má hlavní »ulicu«, kterou vede veřejná cesta; po obou stranách ulice jsou domy »podseníků«, jichž je 28; »baráky« rozděleny jsou na čtyři »uličky«, a v nich bydlí baráčníci, chalupníci a «hofeři«. Domy jsou přízemní a skoro všechny mají stejné rozdělení.