Předchozí 0485 Následující
str. 477

>Sednica« jest obydelná místnost s nábytkem; dole je >dlážka« z dřevěných prken, nahoře jest strop (= podlaha). Ta je rovněž většinou dřevěná a spočívá na silných dubových trámech. Stěny a skříně plny jsou obrázků a sošek z poutí v Žarošicích, na Sv. Antoninka u Blatnice, Velehradu, Hostýnka, z Prahy, z Mariacely, ano až i z Vambeřjc. Se sednicí spojena jest dveřmi kuchyň, z níž jde se do předsíně, z předsíně pak na ulic a na dvůr. Za předsíní komora, za ní chlévy, a za nimi »mlatevůa«. Dnes namnoze jsou chlévy od obydelného stavení odděleny. Na dvoře je sklípek na zeleninu, kde není sklepu, je aspoň »lezaeí jama« v zemi nahoře krytá; leze se do ní pro zeleninu otvorem zvenčí.

Před domem z ulice i na dvoře je zahrádka pro květiny, a u každého stavení několik stromů: hrušní, ořechů, bezu. — Ve Bzenei je většina domů přízemních, rozdělení a zařízení stejné. Na náměstí horním i dolním jsou domy jedno- a dvoupatrové.

Kroj dřívější. Začátkem 19. století nosili muži konopnou-košili, která u krku a rukávů zavazovala se šňůrkou. »Gatě« (kalhoty} dole úzké, rovněž konopné, zastrkovaly se do botu s vysokýma holin-kama. Na těle nosili vestu z černého sukna s bombíkama; na vestu oblíkali v létě »lajblík«, v zimě ovčí kožich (dubenáč). Hlavu pokrývali vysokým plstěným kloboukem na způsob cylindru, v zimě nosili beranici-Ve Bzenei místo lajblíků nosili kabáty krátké k pásu se dvěma sošky, které zdobeny byly 4 knoflíky.

Ženy měly jemnější košile s rukávcema vydutýma (bubínky) a zavazovaly rukávce u lokte pentlemi. Na rukávcích nosily v létě barevné-kordulky, okolo krku otočený hedvábný šátek »půlka< zvaný; střevíčky nosily vystřižené; v zimě odívaly se v »kožíšky« soukené a boty. Ze zadu kolem boků zavěšené měly »šorce«, varhánkovitě skládané, s předu nosily >fěrtoch«. — Nynější pokolení nosí kroj poloměstský. Ač jsou Bzen-čané i OBovjané Slováci, nenosili nikdy kroje lidového; kroj dávno již. odložili, ale zachovali si svéráznou řeč, starodávný způsob života ve svých obyčejích, zvycích, pranostikách, úslovích, jak o tom pověděno bude-v části další.

Dětská rozpočitavadla z Protivínska.

Eduard Turek.

Án ten, tány, savaraka dány, savaraka dykyta, buja, buja, bueT (Z Protivína.)

En ten tytyjón, červený karíijón, Amerika a partyka, Ferda leze do pytlíka, cink, bung, ven! (Z Chvaletic.)

Enygy, venygy, drige ve, aber, faber, domine, ele, pele, pyter, paterr aus! (Z Chvaletic.)

Anděle, mandele, vikum hér, nosit sajne, pinihér, licha, picha, ole-vajne, cink! (z Protivína.)


Předchozí   Následující