Předchozí 0487 Následující
str. 479

velmi dávných. Kamenné, ve dřevě tesané nebo z plechu vyrobené, představující obyčejně pět ran Kristových (probodené 2 ruce, srdce a 2 nohy), nacházejí se dosti zhusta ještě i za dnů našich v různých krajích našich vlastí na rozcestí, na křižovatkách polních i lesních. Místy se k nim víží staré pověsti, vážné události anebo i 'živelní pohromy, na památku jichž byly v dobách novějších vztýčeny. Také místa nahodilého neštěstí bývají jimi vyznačována — jak náš lid říká — místa nějakého »dopuštění Božího«. A to vše jsou události více méně rázu místního, o nichž naše mladší generace pohříchu neumí nic vyprávěti. — Jar. Mcelský.

* Zlatý NebeMíč. (ThDr. L.) Modlitební tato kniha je zajímavá a zasluhovalo by zvláštní studie vylíčení, jak se měnila v rozmanitých vydáních, podle tiskáren, podle vydavatelů. Pokud mně známo, zjištěno jest přes 250 vydání. Pomůckou bude článek: B. Kostlivý, Zlatý Nebeklíč, dle pramenů Fr. Vildmanna, Typografia V. 1892, str. 74 — 5. G Zíbrt.

* Myši ukousaly ukrutwJca. (Prof. J. S. v P.) V knize Havla Žalanského O pokoji a válečném nepokoji, o původu a účincích války i pokoje a o jiných věcech k obému tomu příslušejících. Spis z svatých píseim a z kněh theologův i historikův etc. složený. Vytištěno v Starém M. Pražském u Daniele Sedlčanského, 1608: Jest historia o satanovi, arcibiskupu mohučském, který byl za G. Otty léta 959, tehdáž na zemi Bůh veliký hlad dopustil. On veliké množství chudých, hladem ztrápených, do ňákých stodol, jakoby je nakrmiti chtěl, shromáždil, potom ty stodoly zapálil, a když ti bídní lidé v ohni křičeli, jim se posmíval, řka : Aha, jak ty hrubé myši a škodlivé obilné mušky křičí (nebo říkával, že se takoví chudí k ničemuž nehodí, a nic se neiělí od myší, které obilí kazí\ Ale Bůh takového hrozného tyranství bez pomsty nenechal, nebo hned z. popele těch lidí spálených, zrodilo se zázračné množství myší, které se na toho nešlechetného biskupa valem obořily. On s místa na místo utíkal, ale myši všudy za ním, až v prostřed řeky Rejnu věži sobě udělati dal, kteráž se dosavád u městečka Binga spatřuje, ale i lam jej našly a až do smrti ukousaly. Píší také, že myši ty i jméno jeho na stěnách i na kobercích vyhryzly. — Polské pověsti a zpracování látky této v několika studiích posílám na lístku korrespondenčním.    Č. Zíbrt.

@NZ@Časové zprávy

* »Vlk Krampotů<, valašská povídka J. M. Slavičínského, nevyjde ve druhém, opraveném vydání, ježto přihlásilo se pouze pět předplatitelů. Z výsledku této subskripce lze usouditi, že také na zamýšlené knižní vjdání povídky vycházející v »Českém Lidu« nepřihlásil by se dostatečný počet předplatitelů. Proto ani tato povídka nevyjde v« zvláštním vydání. Spisovatel dle možnosti opraví vyskytující se chyby ve výtiscích, nalézajících se v knihovně Musea král. Českého a v knihovně Náprstkově, a tím bude považovati práce v tomto směru za ukončeny.


Předchozí   Následující