| str. 4 
 následuje opět slovo trojslabičné.   Ke zjasnění této pravidelnosti uvedeny buďte některé verše z básně druhé zde uvedené.
 | A když přijde na jaro pohoda, přiď synečku, přiď do vinohrada. Navoňaš se kvitka voňavého, napatříš se líčka červeného. Ach, coi je mi po tej červenosti, ' dyž ja nejsem u tebe v milosti. 
 
 | 
 Jmenovitě charakteristické a oblíbené jest sdružování po dvou slovech trojslabičných, z nichž první může býti zastoupeno též jednoslabičným s následujícím dvojslabičným slovem.*) Na př.:
 | Aj pošla nám panenka Maria posluchaf mše svatého nešpora, ani tež sem na mysli neměla a o tobě sestřičko pravija, pacholátka v životech plesaly, trefl se to i tobě samému, ně tak, Bože, chudobnej sirotě. Dybys byla chudobná sirota, jako nosa děvečky chudobně. 
 
 | 
 Odchylky rhythmické v uvedených písních jsou pouze při pěti verších, při nichž pozorujeme buď nedostatek neb pošinutí caesury. Verše tyto jsou:
  
 
 První verš, maje slabiku nadměrnou, jest porušen ; ve druhém, ve třetím a čtvrtém verši pouhým přehozením slov tiskem naznačených odstraní se vada a vznikne zároveň správná caesura; v posledním verši, jenž proti pravidlu počíná sdruženinou slov trojslabičných, nutno záporné ne pokládati za samostatné slovo, aby caesura vznikla. Jiných odchylek rhythmických při verších pětistopých není.**)
 V písni č. 100 v Bart. I. sb. jest pravidelně caesura po 3. stopě, čímž ráz rhythmu podstatně se mění. Pro tuto zvláštnost buď zde uvedena.
 | Před naším mosteček | prohýbá se, na něm jatelinka zelená se. Operte, maměnko, košulenku, a já se pojedu pro milenku. 
 
 | 
 *) V uvedených 200 verších jest trojslab. sdruženin 50.
 **) Také verše pětistopé druhé části Bart. III. sb. jsou pravidelné, až na pís. ó. 1196, v niž schází 1 caes.
 
 
 |