Chvála sedláků pracovitých.

Český sedlák zachoval si vždy vědomí své důstojnosti a hrdosti. >Český Lid« již uveřejnil řadu dokladů toho, zvláště ze starších písní. K nim přidávám jinou neumělou skladbu bez udání roku a místa tisku » Chvála sedláků pracovitých, všem jejich tupitelům vydanou*. -Zpívá se jako: >Radujte se, veselte se všichni sedláci.«

1. Nemůž mnohý pochopiti, což sedlák zkusí, pracně svůj chléb a svou živnost dobývat musí. Časně ráno vstávati, zemskou práci konati, v poli orat, vláčet a zašívati. — 2. Těžkou prací den ode dne jest sužovaný, v létě, v zimě jest těžkou prací následovaný; ten, kdo jen to spatřuje a tu věc pozoruje, a by měl srdce kamenné, jej polituje. — 3. Suma sumou celoročně pokoje nemá, jak v polích, tak po lesích se dost nadělá; velkou práci konati, tělo své drancovati, a přece ním leckdos jenom chce pohrdati. — 4. To jest ještě všecko málo té jeho práci, a přece nejsou všímáni ubozí sedláci; nevím, jaká v tom chyba, aneb jaká příčina, každý od něj živ být musí, pravda jediná. — 5. Sedlák mnohému dobrý jest, přijdou cikáni, rybnikáři, vojáci obdankovaní a rozliční žebráci, vandrovní všelijací, když jim jde drstka s procesí, jdou na sedláky. — 6. Co pak poutníci, ti chléb bráti nechtějí, jenom vejce a peníze si poroučejí; a ženské všelijaký, které jdou za vojáky, když je vojáci od-ženou, jdou na sedláky. — 7. Přijdou jako furianti i ti poslové. Praví: Fedrujte nás, my jsme právní mistrové. Mouku, máslo, obilí tu sobě dáti velí. Jestli jim nemají co dát, hned jim pohrozí. — 8. Běží odtud, fajfku v hubě a v ruce palaš. Zavrtá špici do prahu, praví: Tuhle máš! Již máš zakouření za to tvé uštědření, budeš vědět, brzy poznáš, co kati umí. — 9. Mnohý*dost možný chalupník, lež i podruzi, vezmou pytel na ramena, k sedláku běží. Pár volů, dvě krávy má, tu pláče, že nic nemá, a co na lidech vymámí, zase to prodá. — 10. A co ty staré děvky a podruhyně, la má krávu, husy, kachny, ovce i svině. A přece je v tom stavu, živit sebe i krávu, ale na sedlácích mámí, to máte pravdu. — 11. Zkušenost to dokazuje velmi veliká, když kolikrát selská schůzka bývá rozličná Zvláště o posvícení, o hosty starost není, navštěvují je měšťani, myslivci, hajní. — 12. Mnohý by byl rád sedlákem, by možné bylo, kdyby co z rukávů kouká, mu nebránilo. Zvláště o posvícení, když v celém domě voní, tu práci by hned přijmu] za vděk až do umdlení. — 13 Žít a mlátit, snopy vázat zdaleka smrdí, selský chléb, také koláče měkký neb tvrdý; to mu dobře šmakuje, když dršku nafutruje, za to sedláka pomlouvá a vyhubuje. — 14. Kdo tak sedláky pomlouvá, ten jest sám nanic, nebo bez sedláka žádný nepořídí nic; jak křesťané, tak židé, všichni od nich živí se, když na ně sedlák nedělá, jsou ve velké bídě. — 15. Zvaných hostí a přátelů, nuzných žebráků, těch se to nic nedotýče, jen těch třasáků, co sedláky tupějí a přece k nim chodějí a mnohokrát o jejich chléb pěkně prosejí. — 16. Ale co pak ve zlých časích, kdy-