Na Stříbrském ostrůvku.

(S 1 vyobr.)

Tato výletní zpráva pro Český Lid chystaná se dosti opozdila ; příčinou toho byla moje dlouhá, dlouhá choroba. Myslím však, že jest právě nyní včasná, kdy jsme v Sulislavi dobyli nového volebního vítězství a kdy se tam konečně o zřízení české fary s příznivým výsledkem úředně jednalo.

Moje mnoholetá touha, navštíviti český ostrůvek Stříbrský, splnila se dne 11. a 12. září 1901. Na české půdě v německou záplavu vnořené zajímá českého národovce každý sebe menší český zjev, a proto bude mi prominuto, že se o lecčem snad méně důležitém zmíním. Dne 11. září ráno dojeli jsme s chotí z Kynžvartu a z Mariánských Lázní na městské nádraží stříbrské a ponechavše si docházku do Stříbra na druhý den, zašli jsme si po krátkém odpočinku v blízké hospůdce, v které jsme od Cechů česky pohoštěni byli, do nedalekých Kladrub, kde jsme osudnému opat-ství pozornost věnovali a sobě velikolepý gotický chrám P. Marie prohlédli a zase i (při pivovaře) Čechy nalezli. Odtud putovali jsme pahor-kovou, částečně lesní krajinou přes Lhotu do hlavního cíle své vycházky: do Sulislavě.*) A první, co jsme v ní spatřili, byl veliký nápis: Česká škola.

Po předběžné prohlídce obce, v níž, do Stříbra přifařené, úřední Seznam místj 303 obyvatele a 55 domů vykazuje, zdrželi jsme se v místním hostinci, opatřeném českým i německým nápisem, kde jsme skoro stále český hovor slyšeli. V hostinci nebylo lze přespati. Nocleh a pohostinství, obojí velmi úpravné, poskytli nám ochotně pohostinní pp. manželé Rozmarovi ve svém útulném, vkusně zařízeném bytě, tvořícím část školní budovy. František Rozmara jest učitelem školy sulislavské. Dne 12. září ráno zavítal do Sulislavě mladistvý p. P. Prokop Uher, kolínský rodák, kaplan ze Stříbra, a sloužil nám v sulislavském gotickém kostelíčku, v témže, který se nyní má státi farním, mši svatou, po níž se pomodlil se shromážděným českým obecenstvem po česku. Pan učitel Rozmara hrál při mši na varhany a kostelíčkem rozléhal se český zpěv. Po mši navštívili jsme s p. Rozmarou dům p. obecního starosty Adama Králence, kam za námi brzy i p. P. Uher přibyl. Paní Marie Králencová vždy pohostí českého kněze po české mši hojnou snídaní. Pan starosta