takový s talijánkú v hubě a ze siámkú za uchem, pravil strýc pohléd-ůaci na Machalu. Včil de do enom ty žmotky pálí a je to darebnina a leze to do kapce. Mně dysi tata přišel na porcunálku a hned' ně ju rozbil, préj, dyť v tom hoří tabák jak v pekle! Šak nevím, jak to těm mladým bude stáčať.

Ja, dokel budu měť, co jím staří nahospodářili, přiřek strýc Púchlíkťu

Machala si odfúk kúř z talijánky, postrčil si slámku za uchem a pravil: Ja, včiléj lidé vyděíajú, tož si popravíja. Jak v ty hladné roky — vykíádajú — funt masa býl za dva groše a más piva za groš, a lidé mřeli hlady: mysleli, že sa masa nenají, že enom zemňáků, a že je lepší hlady umříť, než odprodať kus póla. A my včil dyž vyděláme, tož toho chcem užiť. My nejsme tak hlúpí, jak byli ti staří. Machala sa zasmíL

Nic sa nesměj! obék885) sa naň strýc Křúpalů buďaci dožhraný. Šak ty možná také zkříkneš, a už bude neskoro. Hospodský — a v jar-mak nebyť doma!

Ja, strýce, já venku vydělám věcéj než doma. Šak sem už dnes chytil padesátku. Néni to moc, ale aj tá sa zéjde, chválil sa Machala. A doma na zastanu.

No, šak enom abys mjét dycky s ty kola vody, pravii strýc. Má& hubu jak pernicu,886) ale móže byť, že z ní budeš měť brzo harmonyku.

V Machalovi to zlosťú enom varvasilo, ale zajedno sa strýc-a přeca enom ohledal, aj věďaci, že ho tak nájvěc dožere, začal sa lyziť. Enom dyž ně ostanu fúsy, pravil a hladil si kozí bradu. Také byste sa mohli nechať zarůsť, strýce. Vy byste měli pěkné bachrmbolty,887) dozíral.

Ja, čechmanta ešče! Budu ehodiť zaškudlý taják Žid. Šak beztoha dobře pravíja, že včil křesťané nosíja fúsy a Židáci peníze.

Já abych šla hrnců nakúpiť, než to bude přebrané, pravila Maruša, chtějaci přetrhnúť škříčku.

Budem-tě skládať, strýce? ptal sa Janek.

Ja toť, šak kupecká88S) nide neviděť, tož co tu budem pře-drábjať.88U) A v téj řeč; už skládal.

Naraz, de sa vezne, tu sa vezne, jakýsi chlápek přiběžaci ge ston tu chytí strýca Křupalového za rameno a obtúlí890) ho. A »vitaj!< a »jak sa máš?« a lepoce jak povětrňák, že je Francek Netardusů a že sa vrátil z Vídňa a desi cosi.

Strýc hledí na chlápka, poznává starého brstevníka po řeči, třeba má pod nosem fúsy aj bachrmbolty a je oblečený v takých pjádelkoch891) jak Machala. Hned' od mali tak prkotávál.89S) Strýc si zpomíná, jak pá-sávali spolem za Dílem a dyž byli za učně, jak spolem chodúvali na vartu. Ale tož je podrúšený893) ten Francek, lebo co?... Lidé na ně hečíja . . .894)