bez jeho masa. Ať si ho sní sám. Já bech meslel, abesme k němu hněď od zetřka přestále chodit pro maso. Šak on dostane větr.

Rechtář: Tak, tak to bechme mele odělat. Tak se na něho domlovme.

Hop: Já meslím, abesme k němo žádné nechodil pro maso a pas. No né, sósedi?

Všichni: Nepudem.

Spinal: (zvedne korbílek) Tož tak, sósedi, na zdraví našeho rechtáře. (Všichni připíjejí.)

Rechtář: Děkojó vám, sósedi. Pama-tojete si, jak sme bele na podzim v Ho-lomtico o císaře pána Ferdinanda děkovat To nás bélo. Gélá dědina a všecke robotní dědině.

íladra: No, to se bélo nač podívat A co tam bélo dovíjakejch a roztodiv-néch krojů. A jak to mele všecko nastrojeny. Až radost.

Hop: No ja, povídete. Co pak to je všecko hezky. Ale mě se lébil ten vlak, co tam přejel z Cech za císařem Ferdinandem. Pamatojete se, sósedi? Bel samy věnec a samé praporečke. A jak nás ti Češi pozdravovale. Ale památka nám přeci zostala. Proč jenom té pě-sničke tištěné sebó přivezle?

Spinal: No proč. Abe mohle svém bratrom Moravanom odělaf radost. Jak je začale z oken vyhazovat, tak se te pěsničke sepale na zem jak sníh. Já sem si převezl dom čtyry. zamkl sem jo stolečka, abe mele děti na roboto památko, až omro.

Holóbek: A ta radost z té pěsničke, jak sme přejele dóm. Kde jaké robotíř, mosel hned k mozece a mosel hned zpívat pěsničko o robotě. A co tého veselí bélo. Belo to na podzem, ale celé svět se smál jako nepěkněšem jaře.

Spinal: Tak si to včel zazpíváme.

Sósedi: Tak, tak to si zazpíváme.

Hop: Rechtář mosí začít.

Rechtář: E milé brácho, já nemám dobro noto. To tof kmotr Holóbek, píská na pavlače fagot, až se v kostele rozlíhá. Ten mosi začit.

Holóbek: No tak, sósedi, ať to platí, ale ve mosíte zpívat se mnó.

Všichni: Bodem.

Holóbek: Tak pozor! Hezké z veselar jak deš sme přejele zHolamóca. (Všichni vstanou.) Holóbek začne zpívat vždy první dvě slohy následující písně s nápěvem jako „Na bílé hoře sedláček oře," druhé dvě slohy písně zpívají všichni.

1 Moravští sedláci! budou z vás jonáci, jen až sněm dokoná svoji těžkou práci, ej dupy dupy, svoji těžkou práci, ej dupy dupy dup.

2. Tam se vyjednává o platě z roboty, jak byste se mohli vyplatit z té psoty ej dupy . . .

3. Levně se to stane, stane se to jistě, neb tam budete mít zástupce na místě ej dupy .. .

4. Nebude podlézat sedlák statný více, postaví se medle, statný jako svíce ej dupy . . .

5. Přijde k právu svému, zas jazyk moravský, nebudou prodávat sedláka německy ej dupy . . .

6. Páni a písaři, buďte spravedlivý, přijde na vás všecky, přijde anděl mstivý, ej dupy . . .

7. Přijdem na kancelář, Pozdrav Pán Bůh, páni! Povězte nám medle, jak to stojí s námi ej dupy . . .

8. Vrchní mu odpoví, že to dobře stojí a co se vyjedná, že to král sám poví ej dupy . ..

9. Morava je svatá, wtot náš poklad drahý, buďme dobří s Čechy a držme-se Prahy ej dupy . . .

(Opona padá.)