Předchozí 0127 Následující
str. 116

lioroměřskému přináležející ' obce nejlaskavějšímu Pánu Bohu svému za tak štědrý účinek své milosti a prozřetedlnosti povinné poděkování činí a za další milosti pokorně a vroucně se modlí, tak také Vašich obojích Milostí poslušně prosí, by mně ráčili milostivě povoliti jménem a na místě celé obce nebušické jakož i všech k statku horoměřskému patřících dobře zasloužilému jubilirovanému rychtáři nebušickému slušný vinš učiniti. — Dle toho: k zasloužilému rychtáři nebušickému Václavu Ray-tolaru mou řpč obracuji a jménem a na místě celé obce nebušické jakož i všech k slatku lioroměřskému patřících, k tomu štěstí přečekání letu padesátého své na sobě nesoucí a k dobrým prospěchům obecného dobrého zvláště v pominulých strašlivých časův nepřátelských k zachování celé obce prozřetedlnč a moudře zastalé rychtářské povinnosti ze srdce vinšuji a na další prodloužilejší dobré časy mnohonásobné štěstí, pomoc a požehnání Boží srdečně přeji, by v tom tak vznešeném od jeho milostivého Pána jemu až podnes milostivě svěřeném, nyní ale skrze dosáhlou padesátiletou obzvláštní vážnost až potud trvajícím úřadě rychtářském, všechno k vělší cti a chvále Boží, svaté církve katolické prospěchu k nejmilostivějšímu zalíbení pro císařo-královského krajského ouřadu, tak i Pána svého milostivého, jakož i k hojnému potěšení a prospěchu své obce, sobě pak k neumírající, blahoslavené památce šťastně, neobtížně a v svatém pokoji dokonati mohl. Dále však znajíc já, že by mdloba má nepřipustila mého srdce vinše oučinek obdržeti, protož zase se k Vašim Milostem v poníženosti obracuji pokorně prosíc: by ráčili týž můj vinš milostivém nadchnutím potvrditi a schváliti, ano víc od Pána Boha nejenom pro jubilirovaného rychtáře nebušického, ale i také pro jeho. i vSecky k statku horoměřskému přináležející obce, vše vinšované dobré, potěšitedlné a pokojné vyžádati a vyjednati, konečně všecky sem patřící obce, i mne v své stálé milosti zachovati. »Na to šli ke stolu; ke stolu pozváni byli kromě 501etého rychtáře, jeho synů a dcer také všichni rychtáři a konšelé se svými ženami. Ostatní, jako mlatci a jiní byli pohoštěni u šafáře. Při stole za doprovodu na foukací nástroje bylá ode všech zpívána oda, kterou P. Godefr. Dlabač k této slavnosti složil a tiskem vydal,*) mezi čímž přinesli všichni mlatcové Jeho Milosti obvyklý žatevní věnec a každému přítomnému kytici. Když tito odstoupili, předstoupili všichni rychtáři a nejstarší z nich pil na zdraví pana krajského hejtmana a pana preláta, 501etého rychtáře, pana převora a kláštera strahovského a hospodářského personálu. —

Po hostině zahájil 5Oletý rychtář s paní ředitelkou tanec, mezi nímž rozdávány byly pivo, koláče a ovoce. O V26. hod. ukončen byl tanec.


*) Začíná: Radujte se, veselte se, z vzácné příhody! Že dnes šťastně spolu skvostně slavíte hody ke cti věkem sešlého, muže zasloužilého vaší obce jako otce vždy přemilého. Nápěv složil známý hudebník Jan Kuchař, té doby varhaník na Strahově. Text řečí u Dlabače tištěných z rukopisů v jeho sborníku, jak my je podáváme, se valně různí. Ve sborníku jsou zařaděny patrně ioncepty, aspoň určitě Benešův a proto zdá se nám text ten býti věrohodnějším než tištěný. —

Předchozí   Následující