Všichni sedláci odebrali se opět do jídelny, kde každý obdržel ještě víno, načež všichni sedláci propuštěni byli. Aby ale všichni poddaní toholo panství účast bráti mohli na této slavnosti, bylo v neděli na to každé obci pivo darováno, mnohé Va sudu, větší % a 1 sud, při čemž oda složená na rychtáře Raitolara zpívána byla. Popis této slavnosti vyšel tiskem v obou řečech, v české od Bohumíra Dlabače a ve Vídni od jistého Čecha Oba exempláře podány byly císaři a císařovně a zde arci-vévodkyni od p. opata . . .

Že tato slavnost všeobecnou pochvalu našla, toho důkazem sedlák Buwak (! má býti Vavák) z panství Poděbradského, který klášteru strahovskému poděkování a rychtáři Raitolarovi svoje blahopřání v českých verších poslal.

Raitolar dožil se vysokého stáří. Dle úmrtní matriky lokalie pro »Hořejší Šárku« (tom II. p. 1.) zemřel Václav Raytolar, sedlák a rychtář jubilirovaný 561etý (t. j. rychtář) poddaný k statku Horoměřice dne 5. augusti 1799 v Nebušicích č. p. 20, v stáří svém 95 roků následkem »jeho stáří« a pohřben byl od Xaveria Ressla, provisora strahovského 7. srpna.

Poněvadž následkem vzpružení se idey kubatovské bývají všeobecně ztotožňována Blata Veliká či veselská s Blaty Malými či zbudov-skými u Hluboké, za něž podle tradice Kubáta dal hlavu, chci tuto upozorniti na Blata Veliká.

Blata Veliká nemají sice žádného vynikajícího hrdinu, za to však jsou proslavena v českém národopise, vynikla zvláštním rázem svého lidu, lišícího se ostře od obyvatelů sousedních krajin povahou, nářečím, zvyky a hlavně krojem, jenž byl nejkrásnějším v jižních Čechách. I o tomto kroji se nyní myslí, že má jméno své od Blat zbudovských, podobně; jako i o t.-zv. blaťáckých písních. ',

Jedeme-li vlakem od Budějovic k Veselí, vjedeme u Ševětína do typické roviny šířící se až k Soběslavi. To jsou vlastní > Velká Blata*, jež lišiti třeba od pojmu »Blaíecko<, jímž rozumí se celá rybničná terciemi pláň třeboňská, po níž po celé se kraj blatecký rozšířil. Vlastní blaťácké vesnice jsou tyto: Dinin, Lhota, Bošilec, Ponědrážko, Horusice, Sedlíko-vice, Pelejice, Zvozná, Popovice, Horný, Kundratice, Svíny, Žíšov, Bor-kovice, Mažice, Zálší, Hartmanice, Klečaty, Komárov. Kroj blatacký rozšířil se odtud i na sousední okresy lomnický, třeboňský, lišovský, týnský, bechyňský, soběslavský a hlubocký, kdež na Blalech zbudovských soused s krojem vodflanským. Je tedy Blatecko skutečným pojmein národopisným