Předchozí 0128 Následující
str. 117

Všichni sedláci odebrali se opět do jídelny, kde každý obdržel ještě víno, načež všichni sedláci propuštěni byli. Aby ale všichni poddaní toholo panství účast bráti mohli na této slavnosti, bylo v neděli na to každé obci pivo darováno, mnohé Va sudu, větší % a 1 sud, při čemž oda složená na rychtáře Raitolara zpívána byla. Popis této slavnosti vyšel tiskem v obou řečech, v české od Bohumíra Dlabače a ve Vídni od jistého Čecha Oba exempláře podány byly císaři a císařovně a zde arci-vévodkyni od p. opata . . .

Že tato slavnost všeobecnou pochvalu našla, toho důkazem sedlák Buwak (! má býti Vavák) z panství Poděbradského, který klášteru strahovskému poděkování a rychtáři Raitolarovi svoje blahopřání v českých verších poslal.

Raitolar dožil se vysokého stáří. Dle úmrtní matriky lokalie pro »Hořejší Šárku« (tom II. p. 1.) zemřel Václav Raytolar, sedlák a rychtář jubilirovaný 561etý (t. j. rychtář) poddaný k statku Horoměřice dne 5. augusti 1799 v Nebušicích č. p. 20, v stáří svém 95 roků následkem »jeho stáří« a pohřben byl od Xaveria Ressla, provisora strahovského 7. srpna.

A V. Novotný-Kolenský:

Velká Blata.

Poněvadž následkem vzpružení se idey kubatovské bývají všeobecně ztotožňována Blata Veliká či veselská s Blaty Malými či zbudov-skými u Hluboké, za něž podle tradice Kubáta dal hlavu, chci tuto upozorniti na Blata Veliká.

Blata Veliká nemají sice žádného vynikajícího hrdinu, za to však jsou proslavena v českém národopise, vynikla zvláštním rázem svého lidu, lišícího se ostře od obyvatelů sousedních krajin povahou, nářečím, zvyky a hlavně krojem, jenž byl nejkrásnějším v jižních Čechách. I o tomto kroji se nyní myslí, že má jméno své od Blat zbudovských, podobně; jako i o t.-zv. blaťáckých písních. ',

Jedeme-li vlakem od Budějovic k Veselí, vjedeme u Ševětína do typické roviny šířící se až k Soběslavi. To jsou vlastní > Velká Blata*, jež lišiti třeba od pojmu »Blaíecko<, jímž rozumí se celá rybničná terciemi pláň třeboňská, po níž po celé se kraj blatecký rozšířil. Vlastní blaťácké vesnice jsou tyto: Dinin, Lhota, Bošilec, Ponědrážko, Horusice, Sedlíko-vice, Pelejice, Zvozná, Popovice, Horný, Kundratice, Svíny, Žíšov, Bor-kovice, Mažice, Zálší, Hartmanice, Klečaty, Komárov. Kroj blatacký rozšířil se odtud i na sousední okresy lomnický, třeboňský, lišovský, týnský, bechyňský, soběslavský a hlubocký, kdež na Blalech zbudovských soused s krojem vodflanským. Je tedy Blatecko skutečným pojmein národopisným


Předchozí   Následující