Na schodě.

Dyž přišli do hospody, Antoš býl cely v krvi a bít Hanču ledvá mu ju vydřeli. A lidu plný dvůr, taják na komedyji. MjéJ Machala co vyháňať. — A tož, jak to přišlo. Francek Žalmánků si udělái svátek. Namísto do fabryky šét na jarmark a chodíJ po hospodách od rána, až sa osteh 8") u Machalů. Častoval Antoša — byli školáci — a ten sa nechťél od něho napit, lebo mu Hanča před chvílú vybrčala, že už zasej začíná sJopať.900)

Franckovi sa rozlézalo v hlavě, že sa Trčálek zan stydí nájspěš proto, že chodí do fabryky. — Šak ty myslim brzo dopáníš! oškéřál sa na Trčálka. Ešče móžeš chodiť do fabryky taják já. Šak náš grunt býl věcí než váš. — Antoš ho okříkál, aby nelapolál9I)1) darebniny. — Ale to Francka tým věcéj dožhralo. Préj, co sa budeš na mna rozdavovať.902) Ty si pán — nad zdechlýma húsaty! Dyby ně to řekl Machala, ešče bych ho postech. Ale ty tu nemáš co porúčať. Dybych ťa lyščíl, 903) tož z tebe neostane enom masný flek a knoflíků trochu. A rozháňái sa těžkú, na-dělanú ruku. Antoš už sa tak enom zdřžál. Dyž toto ledajaká ledačina si bude dělať z člověka škláby. Ale Žalmánek tým věcéj naň. Préj šak už ti visíja z téj tlustéj papule kabele, jak Janovi Mrlinovém, dyž přišel o hospodu. Ale ty sa nespustíš téj pýchy, pokel ťa vši nezežerú. Co je z Trčálků je Trčálkovo! Jak to věrně vyřek — Antoš škřk po něm, že ho vyhodí. Francek mjél páru,904) ale budaci ožvantaný ladžbál,905) sa jak mokré těla, tož Antoš ho vysmyčíl do síně. Leč Hanča přídaei k tom, chtěla jich rozbrániť a chytila Antoša za ruku. Antoš ňú sotřcnúl 906), až sa zmotala,907) ale tož v téj Francek sa ho chytil taják piják908) a obá sebú pláskli přes práh na náspu. Francek býl na spodku a Antoš chyťaci ho pod krk hrdlil ho, až býl černý. Leč Francek našmátral fajku a mlúzg!909) Antoša po hlavě. A potom zbrchajaci 9I0) sa do kyt! Antoš ostál ležať a krev mu valila z hlavy. Hanča ho umývala, až ho zkřísiía. Ale ten příďaci k sobě zhurta na ňu, že dyby mu nebyla držala ruku, že by býl Francka vyhodit a bylo po všem — tá mu nemlčaía a tož to přiléla horkého k teplém.

Machala býl rozkohútěný. Préj necháte ně tu hospodu, jak by přišli Kuruci, do chce platí, do chce si točí sám. To sem dál psovi střeva prát! Raci až vás tu už nevidím! Hanča zeberaci děti odešía dóm. Antoš chodil ešče po hospodách a palázgál 9U) na ženu. Vf>ť to sú všecky roby takové, pravili mu. Dyž rozbraňuje, chytí, ťuhela, muža, aby sa nemoh bránit'. Antoš přišel dóm neskoro v noci, napitý jak pantok.