str. 210
by svítilo po celých Cechách. Na druhé straně uštědří vždy nějakou hrubší poznámku plemeni kacířskému a jeho představiteli Žižkovi, o němž však historického skorém ničeho neví, hlásajíce celkem všichni, že Žižka ještě při obležení r. 1433 u Plzně byl přítomen.
Obřad této slavnosti, jak se za časů spisovatelových "konal a jež se v několika bodech liší od popisu u Tannera l), jest následující: Vyvolil se jeden z měšťanů2) za vůdce, který ostatní ozbrojené z města a z okolí k městu náležejícímu pod dvojitým praporem shromáždí ; na větším jest vyobrazeno Neposkvrněné Početí Panny Marie, na menším pak obraz sv. Bartoloměje ;3J prapor tento vlaje pak po 3 dni z okna domu onoho vůdce na znamení slavnosti, kterou dříve všichni po 3 dni slavili a ještě dnes v paměti mají, třebas že zápasí s patrnou chudobou.4) Po ostatní 4 dni téhodne veselili se jinoši, jsouce též ozbrojeni, se svým vůdcem a pod svým praporem, který jim byl s jistými obřady od pana preláta Plzeňského předán, neboť se choval prapor tento mezi nářadím kostelním a který taktéž po ony dny z okna domu vůdce jinochů vlál. Tyto hochy ve zbrani viděl sám král český r. 163 i,5) když se ubíral přes Plzeň do Řezná proti Švédům. K zvýšení lesku slavnosti bývali pozváni okolní opatové (kladrubský, plasský a chotěšovský) a jiní šlechtici z okolí. V sobotu při večerní pobožnosti chrámové zapěl prelát kleče antifonu: »Díky nyní všickni vzdávejme Pánu Bohu, který ve své dobrotě nás vysvobodil od nepravosti kacířské. Tomu zpívati máme s anděly : Sláva na výsostech.« Sbor pak jej následoval. Totéž pělo se při ukončení zpěvu žalmů a po třetí při ukončení nešpor. To se dalo v předvečer slavnosti.
V neděli zapěl prelát opět třikrát tutéž antifonu, a sice při mši před »Introitus«, pak po přečtení epištoly a konečně při odchodu od oltáře, klekaje vždy uprostřed před oltářem. Když se pělo >Gloriac, obrátil se mši sloužící kněz k lidu, přijal od konšele svíčku a žehnal lid za zpěvu: »A na zemi pokoj lidem dobré vůle.<
Potom bylo slavnostní procesí ke klášterům dominikánskému a františkánskému a ku kapli sv. Václava v městské nemocnici, při čemž prelát nesl svrchu uvedenou svíčku a opětně uvedenou antiíonu : »Díky nyní vzdávejme« pěl.
Odtud šel průvod ven z města na ona místa, kde kacíři měli svá opevnění proti městu,6) stale za zpěvu nábožného. Na všeoh těch místech zapěli >Diky nyní vzdávejme«. Pak vystoupil jáhen, přijav požehnání na
1) Tanner a podle něho Hruška, Pamětní kniha města Plzně, str. 33.
2) Hruška: z konšelů.
3) Snad prapor hochů.
4) Bylo bezpochyby psáno již po r. 1752. kdy byly od vrchního hospodářského direktora vPraze hostiny na obecní útraty zrušeny Tento příspěvek určen: 1 tele, 6 kapounů, 12 kuřat. 2 sudy piva, 30 zl. na maso, 6 zl. na vino Srovnej: Hruška, 237.
5) Tanner Jan, Epitome, kdy mladý Jan Tanner byl sám vůdcem, hochů, kteří prováděli různé válečné hry na námi stí Plzeňském Slavnost byla tehdy schválně odložena až do příchodu císařova.
8) Theobald. Hussitenkrieg.