by svítilo po celých Cechách. Na druhé straně uštědří vždy nějakou hrubší poznámku plemeni kacířskému a jeho představiteli Žižkovi, o němž však historického skorém ničeho neví, hlásajíce celkem všichni, že Žižka ještě při obležení r. 1433 u Plzně byl přítomen.

Obřad této slavnosti, jak se za časů spisovatelových "konal a jež se v několika bodech liší od popisu u Tannera l), jest následující: Vyvolil se jeden z měšťanů2) za vůdce, který ostatní ozbrojené z města a z okolí k městu náležejícímu pod dvojitým praporem shromáždí ; na větším jest vyobrazeno Neposkvrněné Početí Panny Marie, na menším pak obraz sv. Bartoloměje ;3J prapor tento vlaje pak po 3 dni z okna domu onoho vůdce na znamení slavnosti, kterou dříve všichni po 3 dni slavili a ještě dnes v paměti mají, třebas že zápasí s patrnou chudobou.4) Po ostatní 4 dni téhodne veselili se jinoši, jsouce též ozbrojeni, se svým vůdcem a pod svým praporem, který jim byl s jistými obřady od pana preláta Plzeňského předán, neboť se choval prapor tento mezi nářadím kostelním a který taktéž po ony dny z okna domu vůdce jinochů vlál. Tyto hochy ve zbrani viděl sám král český r. 163 i,5) když se ubíral přes Plzeň do Řezná proti Švédům. K zvýšení lesku slavnosti bývali pozváni okolní opatové (kladrubský, plasský a chotěšovský) a jiní šlechtici z okolí. V sobotu při večerní pobožnosti chrámové zapěl prelát kleče antifonu: »Díky nyní všickni vzdávejme Pánu Bohu, který ve své dobrotě nás vysvobodil od nepravosti kacířské. Tomu zpívati máme s anděly : Sláva na výsostech.« Sbor pak jej následoval. Totéž pělo se při ukončení zpěvu žalmů a po třetí při ukončení nešpor. To se dalo v předvečer slavnosti.

V neděli zapěl prelát opět třikrát tutéž antifonu, a sice při mši před »Introitus«, pak po přečtení epištoly a konečně při odchodu od oltáře, klekaje vždy uprostřed před oltářem. Když se pělo >Gloriac, obrátil se mši sloužící kněz k lidu, přijal od konšele svíčku a žehnal lid za zpěvu: »A na zemi pokoj lidem dobré vůle.<

Potom bylo slavnostní procesí ke klášterům dominikánskému a františkánskému a ku kapli sv. Václava v městské nemocnici, při čemž prelát nesl svrchu uvedenou svíčku a opětně uvedenou antiíonu : »Díky nyní vzdávejme« pěl.

Odtud šel průvod ven z města na ona místa, kde kacíři měli svá opevnění proti městu,6) stale za zpěvu nábožného. Na všeoh těch místech zapěli >Diky nyní vzdávejme«. Pak vystoupil jáhen, přijav požehnání na