Předchozí 0226 Následující
str. 215
Josef Letošník.

O rhythmu národních písní moravských.

VII.

Nebude snad od místa, když na konec promluvíme ještě o přerývce v písních lidových úhrnem. Přerývka v moravských písních lidových jest nejpravidelnější při trochejskýoh písních pětistopých a šesti-stopých. Při pětistopých písních jest přerývka skoro vždy po druhé stopě, při některých po třetí; při šestistopýeh vždy po stopě třetí. Že přerývkami těmito poskytuje se příležitost k oddechu při přednesu písní, obecně jest známo; zde budiž poukázáno ještě k jiné jejich důležitosti.

Pozorujeme-li při pětiměreeh trochejských první dvojstopy před přerývkou, nemůže nás ujíti, že v nich naleznou se odchylky jen tehdy, není-li za nimi-přerývek. Příčinou toho jest, že ve dvojstopách odloučených přerývkami od následujících step slova čtyřslabičná mohou počínati jen na prvním místě a slova dvojslabičná kromě toho ještě, jen po slovech jednoslabičných. Proto jest rhytmická odchylka v takových dvojstopách nemožná. Z toho patrno, že přerývka v případě tomto zamezuje odchylky rhytmické.

Též ve druhé polovici pětistopého verše, totiž ve trojstopě následující po přerývce pozorujeme podobnou okolnost, že totiž v ní není odchylek rhytmiekých, jsou-li v ní jisté přerývky. Za příklad služte tyto verše :

Byla cesta || byla | ušlapaná.

kdo ju šlapal? || matka | Krista Pána.

Postřehla ju ]] tam svatá | Alžběta:

Kam ty kráčíš l| sestřičko má I milá? Kráčím sestro || kráčím | do kostela, posluchat mše n svatého | nešpora.

Při verších zde uvedených (kromě 3. a 6) pozorujeme, že ve druhé, trojstopé části jejich jest pohyblivá přerývka buď po první neb po druhé stopě. Tím se rozpadá trojstopa pětiměru ve dvě části o jedné a o dvou stopách Poněvadž žádná z obou částí neobsahuje viVe než dvě stopy, nemůže v nich povstati odchylka rhytmická. Při některých verších (jako při 3. a 6.) není ve trojstopě přerývky ani po první, ni po druhé stopě. V takových verších jest trojstopa rozdělena po třetí slabice, tedy uprostřed druhé stopy, ve dva rovné díly po 3 slabikách. V tom případě skládá se trojstopa pětiměru vždy ze dvou trojslabiěnych slov, při čemž první trojslabičné slovo může býti zastoupeno slovem jednoslabičným s následujícím slovem dvojslabičným. Při takovéto úpravě nemůže rovněž vzniknouti ve trojstopě odchylka rhytmická. Přerývka po třetí slabice může ovšem býti též zároveň s přerývkami výše jmenovanými, jak na př. jest viděti ve verši 4. písně zde uvedené. V každém případě, ať jest přerývka po prvé neb po druhé stopě neb i po třetí slabice při idruženině trojslabičné, jest trojstopa nutně pravidelná a bez rhytmiekých odchylek. Je-li přerývka po 3. slabice v písni hojně zastoupena, působívá často i na nápěv, jak ještě se ukáže,


Předchozí   Následující