Předchozí 0251 Následující
str. 240

hojí člověka, trhá zuby, hojí zvířata, chrání před učarováním. Kováři byla svěřena práce významná, aby pro oběť patronu dobytka ukoval z nepodajné látky železné figurky zvířat obětovaných. Mnoho nářadí ku výrobě té neměl a také ani nepotřeboval. Kousek železa, kladivo, kleště, kovadlina — to stačilo, aby zobrazil zvíře. Někdy dílo se nedařilo a sotva rozpoznáš, jaké zvíře tu znázorněno. Jindy podařilo se několika tvary aspoň zhruba vystihnouti, jaký druh dobytka figurka představuje. Nejstarší figurky jsou těžké, veliké, jednolité, hrubé a prosté ze silné tyče železné vyrobené, ukováno všecko (hlava, uši, tělo) bytelně, peolivě, není otvorů, trhlin popraskaných. Často bývají hlava a ocas >při-vařeny«, přidělány, kdy kus železa nevystačil, často jen z hrubá trochu naznačeny. Tělíčko bývá u těchto figurek starých čtverhranné, totiž jak vypadala tyč železná, čtverhranná, z níž se figurka kovala. Tato jedno-


Č. 10. Železná obštní ovce z kostela sv. Leonarda (Lavanttal).

litost, pečlivá práce solidní při vší hrubosti jest charakteristická pro figurky nejstarší.

Figurky mladší poznáme podle toho, že kovář si již práci usnadnil. Místo noh ukovaných při tělíčku z téhož kusu provrtal dírku a prostrčil silné dráty, zahnul a nohy byly hotovy, nebo nožičky »přiváni«, při-letoval.

Nejmladší figurky jsou upraveny ještě pohodlněji z tenkého plechu, vyřezány, na způsob silhouet, s nožičkami drátěnými, provlečenými skrze dírky dole. Tu již děje se výroba továrnicky, bez námahy. Staré umění kovářské při výrobě figurek vyhynulo skoro načisto. Jen málokde ještě pamatují se lidé, že tam a tam koval figurky kovář před lety.

Jiná jest otázka, kdy a kde se prvně vyskytují figurky železné a jich oběti. Zápisy o nich doloženy jsou v knihách o zázracích před stoletím XVII. Nejčastěji se obětují sv. Leonardu jakožto patronu domácího dobytka. Dr. Rieh. Andree nalezl (viděl figurek tisíce) jen dva kousky datované. V malé sbírce votivních figurek v Národním Museu v Mnichově nalezl kravičku s vyraženým letopočtem 1738 a v kostele sv. Leonarda


Předchozí   Následující