Ja, veť my ešče nechcem umříť strýce. — Go byste chtěli! To roby tak pravíja, přej: ten a ten chce umříť. Šak sa ho optajte, chce-ji? Ste mladí, ešče sa dožvíčeho dočkáte. Toť z Trčálka ešče móže byť veliký pán, lešti ho neoběsíja, než sa k tom dopaří.935) Šak už přemyšlá, jak by zbohat. ,Já, já, jako já, já si sednu na koňa!1 zazpívaí si Sula a napít sa goralky.

Všeei sa ohlédli po Trčálkovi

S 2 vyobrazeními od Zd. Laštovky.

Pavel Aretin z Ehrenfeldu vedle jiné literární činnosti vydal r. 1619 (znovu 1632) mapu království Českého s názvem: Regni Bohemiae nova et exacta descriptio, ab autore recognita et aueta anno Salutis 1632. Patriae, honori et utilitati D. Cons. Paulus Arelínus ab Ehrenfeld, civis Antiquae Urbis Pragensis, anno 1619. 0 jeho činnosti a životě viz Erben K. J., Pam. Arch. IV. 1861, str. 137; Jireček J., Rukověť liter, české; Čas. Č. Mus. 1888, 459 ; tamtéž, 1889, str. 286. U Erbena 1. c. jsou podrobnosti o mapě Aretinově (článek: Historický přehled kartografie země české).

Nás tu zajímá, že po stranách jsou vyobrazení obyvatelů země české, pánů, vznešených i sedláků Pro »Český Lid« vybíráme vyobrazení sedláka a selky. Kroj ženský neposkytuje nic zvláštního a nového, leda úprava hlavy shoduje se s dohady prof. J. Kouly a řed. J. Klvani, jak již byly v Českém Lidu vyloženy. Za to jest zajímavý kroj sedláka

s kyjem. Košile, jak patrno z vyčnívajících řas u pasu, jest vykasána ven. podobným způsobem, jak se nosí u primitivního kroje mezi lidem slovanským. Poprsní kabátec z předu rozevřený. Nohavice měchaté a dole neohrabané škorně. Není snadno rozhodovati, pokud umělec snažil se věrně znázorniti skutečnost, ale celkem podobá se pravdě, srovnáváme-li jiná souvěká vyobrazení, že chtěl zachytiti těmito obrázky typy krojů lidových u nás na začátku věku XVII.

Český sedlák a selka na Aretinově mapě z r. 1619. Kreslil Z. Laštovka.