str. 253
* Pohádky z okolí hradu Ohebí o Gertovi. Když letěl čert s pytlem peněz z Ohebí na Lichnici, musil si pro velikou tíži odpočinouti. Kámen, na kterém čert seděl, nalézá se na pastvišti po levé straně silnice naproti ořechovému sadu a jsou na něm ještě dobře znatelná vyseděná místa. — Starý Jindra, sedlák z Proseče, zdržel se o něco déle v hospodě sečské »na Veselce«. V 10 hod. sousedé sečští zrazovali ho, aby domů nechodil, že u křížku při cestě k Proseči straší. Jindra na řeči nic nedal. »Půjdu, já se nebojím ani čerta.* A šel. Pod křížem chytil se ho černý chlap, jemuž plál oheň z úst. Ten Jindru vodil za ruku celou noc až do 4. hodiny ranní po stráních, skalinách a lesích. Ráno ho přivedl k Proseči a zmizel. Jindra vyrazil strachy a poděšením u příbytku svého dréře, padl do světnice, nepromluvil a třetího dne umřel. — Bylo to v době roboty. Ženské v Oustupkách za Ohebím rozhazovaly na panském hnůj. V poledne snědly svůj oběd, položily se u hromádky a usnuly. Najednou povstal vítr a kde se vzal, tu se vzal pán se zeleným kloboukem. Ten ženské vzbudil a ptal se, kde je obroční. Ženské odpověděly, že nevědí. Jak přišel, tak odešel. Když se ženy vzpamatovaly, uviděly na místě, kde ten cizí pán stál, vytisknutá kopyta. Usoudily, že to byl jistě čert, jenž si přišel pro nenáviděného a zlého obročního. I komise vyslaná do-tvrdila, že to byly otisky čertova kopyta. Jindř. Bačovský.
* Jak hospodyně celý týden peMa chleba (Světí u Král. Hradce.): V pondělí: díž přinesla. V outerý: zadělala. Ve středu: kvasila. Ve čtvrtek: U7álela. V pátek: vsadila. V sobotu: tahala. V neděli: chutnala.
Jar. Krušina.
@NZ@Časové zprávy
Prof. Jan Koula, správce sbírek historické archaeologie a národo-pisuvMuseu král. Českého, náš spolupracovník od založení Českého Lidu, slavil dne 7. února t. r. padesáté narozeniny. Vedle záslužné jeho činnosti učitelské, v oboru malířském a historicko-uměleckém, ve službách veřejných, zvláště při zachování historické svéráznosti král. hlavního města Prahy vzpomínáme s uznáním nelíčeným, jakou má zásluhu prof. Koula ryze původními a základními studiemi o lidové ornamenúce, o kroji a vyšívání, o lidovém stavitelství a o majolice, kdež první razil nové dráhy dalším pracovníkům, rozluštil záhady a postavil bádání střízlivé na pevný, věcný základ. »Český Lid« honosí se dnes, že většina studií prof. J. Kouly o lidu československém uložena jest slovem i obrazem v našem sborníku, jehož chloubou jsou od začátku tyto důkladné práce Koulovy. Přejeme ze srdce ještě mnohých let k dalším úspěchům poctivé a záslužné práce R.
|
|
