Smutná nulla domu Rakouskému, království Českému, Uherskému, když Karla Šestého,*) jeho děda, odjala, též jeho matku**), běda!

Jak tedy, jak s vnukem mohlo býti, jen za panem dědem musil jíti: též nullu panmatky následovat, by v nulle své skládky — mohli shledat.

Šťastná nulla nyní Josefovi, vymazala viny císařovy: poslední svátosti přijmout žádal, a svého vladařství — počet skládal.

Viděl, že před soudem Božským státi bude, a s svým počtem díl svůj bráti: musil nullu svých vin dokázati, počet dobrých činů — prokázati.

Tak dle katolické povinnosti, veřejně, příkladně, s pobožností volal: o beránku Boží tichý ! vem ze mne mou skládku — též mé hříchy.

Proti nepřátelům silný v boji, a k smrti s milostí Boží stojí: nepřátelům nechtěl ustoupiti, však smrti se musil — podrobiti.

Bělohrad od Turků, pevnost silnou, vybojoval v světě mocí divnou: smrti hrad nemohl si podmaniti, než musil k zajmutí — sám přijíti.

Koruny královské žádné vzíti, aniž chtěl na hlavu postaviti: proč? protože nechtěl míti časnou, než jenom korunu — v nebi věčnou.

Poklony na zemi nechtěl míti, že to čest Božská jest, dal hlásiti: žádal sám Bohu se pokloniti, a jej v nebi věčně — velebili.

Alexandra krále velikého, maloval Apelles předivného: Josefa snad mnohý malovati a po smrti bude chtít — pomlouvat).

Jen každý na se sám se podívej, a v ničem druhého nepomlouvej: jest-li že v čem Josef zde provinil, však za to pokání — svaté činil.

Zdaž psáno nestojí o pokání, že se má činiti bez meškání: kdykoli jen hříšník se obrátí, Bůh tváře od něho — neodvrátí.

Všickni se poznejme,že jsme lidé, mnozí tak zrození k velké bídě, před Bohem jsme v světě Tšickni stejní, buď živý buď mrtvý — rozdíl není.

O živých dobře jen lze mluviti, o mrtvých nejlépe též smejšleti: nesuďte žádného, psáno stojí: kdo soudí druhého — neobstojí.

Josefa po smrti nemalujte, rekviem eternam rač volejte: odpočinutí své dej mu Pane, tak milost Boží chce — ať se stane.

August císař jenom chtěl mluviti s moudrými, též od nich jen čest míti: Josef od každého čest přijímal, i s moudrými, i s prostnými — rád mluvíval.

Proto též k vám mluví Josef pán váš, poslouchejte všickni, mluví král váš: poslední svou vůli vyjevuje, ta v čem pozůstává — vysvětluje.

Všem slavům k řízení mně svěřeným, ode mne upřímně milovaným: za věrnost, poslušnost zde děkuji, před Bohem se vám všem — odměňuji.

Tato jest má vůle, pozorujte, přikázání Boží zachovejte: katolické církve, té se ptejte, že jenom jedna jest — dobře znejte.

Ta jest svatá, samospasitedlná, apoštolská, v světě rozšířená: jen se k této církvi všickni vraťte, s celým srdcem — k Bohu se obraťte.

Vězte, že bez -víry se líbiti nelze Bohu, k němu, tak dojíti: znejte víru ; sama ta neplatí, spolu dobrým skutkem — Bůh odplatí.