Předchozí 0312 Následující
str. 301

* Vích s kuchyně pro koňské zdraví. Doporučuje rukopis Univ. bibl. v Praze, sign. 17. E. 42, 1. 109, z r. 1555: »Který kůň nechce jísti a má uděláno. Můžeš-li ukradnouti, aby žádný neviděl, kuchařce vích, jak ním v kuchyni nádobí drhne, vezmiž ho a vytři s ním, jak náleží, žleb a potom jej zahoď, kde chceš, a solí též také žleb čistě vytři svěcenou, bude hned zase kůň dobře jísti. — Vezmi ze třech koštišť svršky a ze třech prahů po kousku třísky, z každého prachu tři kousky a pod kuř tím koně, též žleb a bude hned jísti«.

    Č. Zíbrt.

* Šat špitálníků v Bystřici nad Pernštýnem r. 1738. Dne 31. prosince 1738 obnovoval Arnošt Matěj svobodný pán Mitrovský z Nemysle špitální zřízení v Bystřici nad Pernštýnem a v něm nařizoval také, »aby těch šest špitálníků v dvou nebo nejdéle ve třech letech nové šaty dostávali, totiž jeden až pod kotníky dlouhý kabát jak muži tak i ženy sukna braun nebo borkové barvy s červenýma vejložkama, oboj-kama a páskáma; pak muži pár kožených spodkův, ženy ale sukni a šnurovačku z soukna aneb z mezulánu. Item futrovanou novů čepici a štuc, jak sice špitálníkům přísluší. Ty dluhy šaty mají špitálníci, když někam vejdou, jak do kostela tak i jinam, kde by jim potřeba bylo, vždycky na sobě oblečené míti, aby od jinších rozeznáni býti mohli. Dle těch šatův má se jednomu každému chudýmu špitálníkovi každoročně pár střevíc, pár vílněných punčoch a dvě košile z bílého plátna tlustého dávati. .< (Sbírka Bočkova v moravském zemském archivu č. 7633).

    Jan Tenora.

* Sanytrníci. Do let 40tých minulého století objížděli po našich vsích na Ghrudimsku na vozích, káděmi a různými nádobami naplněných, t. zv. sanytrníci. Byli prý to vojáci, kteří těžili primitivním způsobem sanytr pro výrobu střelného prachu. V stájích, chlévích, kůlnách a vůbec všude, »kde sanytr cítili«, měli právo si jej sbírati, nikdo jim nesměl překážeti. Způsobili-li v horlivosti jakoukoli škodu, musili ji nahraditi neba vše do prvotního stavu uvésti. Takto vytěžený sanylr v kádích, jež obyčejně umístili na návsi, hned přečisťovali a hned, jak neočekávaně se objevili, zase zmizeli. Dozor při celé té práci měl a celou výpravu vedl t. zv. sanytrník, kterému přikázány jednotlivé obvody. Do vsí koleni Chrasti přijíždíval mistr Salmon z Cnroustovic, do okolí Hrochova Týnce sanytrník Píchá z Tuněchod. Sanytrnickó povozy, které kdysi na návsích budily pozornost, měly různé privileje a i tu výhodu, že nikde se z nich neplatila mýta. Ze starších čtenářů »Českého Lidu« snad by někdo mohl více o zaniklé této výrobě sanytru a o našich sanytrnících pověděti., Prosíme za zprávy.    Antonín Blažek.

Předchozí   Následující