Předchozí 0331 Následující
str. 320

Heřmanického, kde panovník drží v každé ruce kostelík; podobné charakteristické kostelíky shledány též na denárech nálezu Rakvického na Moravě (viz Pam. arch. XIV. 465.)

Gotickému slohu nasvědčuje i štíhlá, příkrá, dle soustavy trámů se klonící střecha, též šestihranná.. Ač považovány jsou za dílo vlašské dle >lombardského« slohu (tudíž renaissanční) zhotovené (viz >Cechy« díl XI), dovoluji si je prohlásiti za stavby gotické, vzniklé v první dobé gotiky.

Přelícká zvonice mohla by nám tedy sloužiti za vzor k popisu ostatních. Poněvadž jest tu vršek či hřbet střechy novější, odchylující se od ostatních, který asi byl, dle soustavy trámové soudíc, týž jako je v Kvílících a v Neprobilicích a poněvadž kvílická zvonice v týchž rozměrech jest založena, vzal jsem tuto za vzor, nakresliv její půdorys, řez kolmý po délce i po šířce k snadnějšímu porozumění soustavy trámové (vyobr. na str. 280.). Tato zvonice odchyluje se od ostatních jen tím, že na dvou protilehlých rozích vyčnívá zeď, která podpírá střední ležící trám. což u druhých není. Na kamenné podezdívce — zeď jest z pravidla 3 m. vys. a 70 cm. silná (přelíoká má 90 cm. mocné zdivo) — spočívá nehybná stolice pro zvony, kterou s nemalou pevností a jednoduchostí složil tesař z mohutných dubových klad. Jednoduchost ta není snad pri-mitivností. Za svoji základnu má dlouhý trám ležící směrem delšího průměru půdorysu a zapuštěn jest do čtyř stejně silných, ale kratších trámců, jež jsou položeny na přič. Počet těchto a rozdělení není pravidelné a všude stejné, nýbrž řídí se velikostí a počtem zvonů, které nad nimi se vznášeti mají ve volném prostoru. Z těchto »pozednic« vystupují středem kolmé trámy, které nahoře jsou spojeny vodorovným břevnem a v kterých zasazeny jsou zvony. Hlavice jich bývají někde pěkně řezány (Přelíc). Krajní dva podepřeny jsou opěrnými, podvojnými trámy se všech čtyř stran a staženy jsou s nimi dlouhými šrouby, které procházejí celou tloušťkou trámů. Taková kostra trámová udrží nejen nejtěžší zvony, nýbrž odolá i kymácení jich bez pohnutí. Poněvadž výška trámů jest dosti značná, nalézá se as v polovici jich podlaha pro zvoníky, k níž vedou dřevěné schody, obyčejně značně již ochozené a chatrné. V předu nad vchodem zvonice bývá vikýř neb stříška kryjící vchod. Kostru tu kryje vysoká a štíhlá střecha šindelová, rovněž šestiboká. jejížto dvě strany, které kryjí delší zdi parallelné, jsou ovšem také rozměrnější. Šířka stran šestiúhelníku kolísá mezi 5—6 m. Vrchol její, jenž dosahuje k závěsníkům zvonů, není spojen, nýbrž otevřen, a nad tímto spočívá na sloupkách a na prodloužených kolmých trámech stolice stříška druhá, která se nedotýká prvé, nýbrž jest to jen úzký hřeben, jenž chrání spodní obdélníkový otvor se zvony před deštěm a nepohodou. Volný tento prostor mezi oběma střechami, kudy také přichází světlo do vnitř, nahrazen jest u čtverhranných zvonic postranními okny, dřevěnými okenicemi opatřenými.

Toť typický tvar šestiboké zvonice. Kromě uvedených zvonic v Přelíci (vyobr. na str. 285.) a v Kvílících (vyobr. na str. 281.) mají šestiboké zvonice ještě vsi Nabín (vyobr. na str. 286.), Želenice, Hostin, Neprobilice


Předchozí   Následující